Už je to téměř sto čtyřicet let, kdy bylo rozměrné plátno umístěno nad vchodový portál do odsvěcené kaple svatého Jeronýma, aby zakrylo poškozenou středověkou fresku. Obraz zachycující důležitý okamžik olomoucké historie vznikl roce 1876 pro tehdy připravované Historické muzeum města Olomouce...

Plátno s výjevem z olomoucké abdikace rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a předání koruny Františku Josefovi I. bylo po válce v roce 1947 při rekonstrukci kaple i gotických fresek sejmuto a následně se ztratilo. V 90. letech 20. století jej koupil ve starožitnictví opavský sběratel, a z jeho pozůstalosti ho pak vykoupilo statutární město Opava. Objev plátna pro Olomouc popisuje Martin Kučera: "V roce 2014 navštívil arcibiskupský palác bývalý opavský primátor prof. Zdeněk Jirásek, který se zmínil, že v jeho kanceláři visí obraz s námětem nástupu Františka Josefa na rakouský trůn. Nezvěstný originál se mi podařilo identifikovat v okamžiku, kdy jsem v publikaci Milana Ticháka ‚Příběhy olomouckých pomníků‘ narazil na dobový snímek zachycující totožný výjev, který byl pořízen v interiéru bývalé radniční kaple." Následné zkoumání potvrdilo, že jde skutečně o dávno ztracený obraz z Olomouce.


"Originál obrazu je dnes v majetku statutárního města Opavy, my jsme ovšem od prvního seznámení s tímto dílem měli zájem o to, aby obraz mohl být umístěn i na svém původním místě v kapli svatého Jeronýma," řekl primátor Antonín Staněk. "Hledali jsme proto cestu, jak vrátit obraz do prostor radniční kaple. A byli to právě pracovníci Vlastivědného muzea v Olomouci, kteří nám vnukli myšlenku nechat vytvořit faksimile tohoto obrazu."

 Obraz se podařilo do Olomouce dostat v souvislosti se 100. výročím úmrtí Františka Josefa a někteří měli možnost jej vidět při představení na slavnostním večeru v arcibiskupském paláci, tedy přesně v místech, kde se v prosinci roku 1848 odehrávala zachycená událost. V arcibiskupské rezidenci obraz zůstal až do podzimu loňského roku a pak se stal součástí výstavy František Josef I. v Olomouci uspořádané Vlastivědným muzeem. Po skončení se obraz vrátil zpět do Opavy. Olomouc ale tuto příležitost využila jako možnost vytvořit kopii obrazu a navrátit ji na původní místo, do kaple sv. Jeronýma.

"Faksimile obrazu byla zhotovena v takovém časovém horizontu, že jeho vytvoření lze spojit se dny Evropského dědictví (od 4. do 10. září, pozn. redakce), protože olomoucká historie spojená s rodem Habsburků koresponduje s evropskými hodnotami,“ řekl primátor Antonín Staněk.

Celá práce na umělecké kopii trvala přes půl roku. Nejprve digitalizační pracoviště Vlastivědného muzea v Olomouci obraz digitalizovalo ve vysokém rozlišení a vzniklo více než sedmdesát detailních fotografií v modelu RGB. Proběhlo několik zkušebních tisků, než byl obraz ve vysoké kvalitě zobrazení vytištěn na bavlněné plátno archivních parametrů ve velikosti 1:1. Na světě není tiskárna, která by tiskla takto velké formáty, proto muselo dojít k tisku po částech. Ty se pak spojovaly ručně šitými historickými švy, aby se zachovala přirozenost a historie díla. "Spoj je vidět minimálně, jen když půjdete a podíváte se na obraz v detailu, z jiného úhlu, v jiném odlesku, tak ho tam možná zahlédnete. Postupoval jsem jako při restaurování barokního obrazu, na kterém se roztrhl šev, který byl u historických pláten častý, protože tkalcovské stroje nebyly schopné vyrobit tak velké plátno. Proto je šev i nakřivo," dodal akademický restaurátor Radomír Surma.

Následné zpracování rozměrného obrazu pokračovalo ve vakuu, aby byly zajištěny stejné podmínky a všude byl tlak rovnoměrný. Na stole větších rozměrů, než je plátno, pak docházelo k nanášení sedmi vrstev laku. Základní vrstva zrušila strukturu plátna a v následných vrstvách Radomír Surma vytvářel na plátně tahy štětcem, které věrně odpovídají originálnímu obrazu. Na celé ploše jsou desítky tisíc tahů štětcem, které zajišťují stejnou plasticitu, kterou najdeme i na obrazu v Opavě. Detailní fotografie dokonale zachycují vlastnosti obrazu, včetně prasklin, odlesků a tahů štětce. Obraz je dokonce nafocen tak, aby světelně odpovídal pozici v kapli.

"Už při focení se dělají kontrolní tisky, musíte přemýšlet, kde to bude, jaké tam bude světlo. Takže samozřejmě se ve stejných podmínkách chová jinak starý obraz a pak nový tištěný obraz – tato reprodukce. S tím se musí počítat a podle toho se to tónuje, pomáhá se barvám. A díky spolupráci s restaurátory se kopie blíží originálu. V České republice toto dílo nemá obdoby," uvedl jednatel olomoucké firmy Studio Trinity s. r. o. Miroslav Stejskal. Tato specializovaná olomoucká firma spolupracovala právě s restaurátorem Radomírem Surmou a společnými silami vytvořili dokonale věrnou kopii obrazu. Rozdíl mezí ní a originálem návštěvníci pouhým okem nerozeznají. Celé plátno je napnuté na na zakázku vyrobeném napínacím rámu, který je masivnější, než běžné rámy normálně bývají. Tento rám je opatřen ještě klíny, kdyby vlivem tepla a vlhka došlo k povolení plátna, aby bylo jednodušší plátno znovu dopnout. O rámu se stále jedná, není totiž jasná jeho finální podoba: "Standardně obrazový rám v takové velikosti v Evropě nikdo nedělá. Musíme vymyslet návrhy, je totiž třeba, aby rám vizuálně kontextoval s prostorem, který má gotické architektonické prvky, a to musíme nějakým způsobem reflektovat i na ten rám. Finální podoba tedy ještě není," řekl Radomír Surma.

Faksimile, jehož pořizovací náklady ve výši 170 tisíc korun uhradilo město ze svého rozpočtu, bude trvale vystaveno v radniční kapli. Veřejnost jej poprvé uvidí v sobotu 9. září v 10 hodin v rámci Dne otevřených památek. "Na obrazu se vyskytují postavy, které se té situace pravděpodobně opravdu zúčastnily. Nebyl možný přístup malíře nebo jiným. Můžete si všimnou čtyř držitelů zlatého rouna, byla to opravdu vybraná společnost té doby," dodal na závěr Surma.