Už třicáté narozeniny oslaví v dubnu olomoucký U-klub. A narozeninová party to bude pořádná, potrvá totiž od pondělí do pátku a chystá se například vystoupení kapel Monkey Business, Iné kafe, ale také večírek v armádním stylu i posezení s vinaři.

Třicet let uplyne v dubnu od chvíle, kdy byl v Olomouci otevřen U-klub. Za tu dobu si podnik vybudoval jméno na tuzemské klubové scéně a hrál tu v podstatě každý. Program je za třicet let protkaný legendárními i dávno zapomenutými jmény. Když ho v roce 1988 přebíral Leo Friedl, byl to ale dosti divoký podnik. "Děly se tu hrozné věci, někdo pozval kapelu a zapomněl na to, kapela přijela a klub byl zamčený. A podobně. Univerzita proto hledala někoho, kdo by to tady dal dopořádku. Inzerátu si všimla moje maminka a já jsem to zkusil. A jsem tu už pětadvacet let," vzpomíná Friedl. Zlatá éra klubu nastala po revoluci, kdy se na pódiu už legálně vystřídali dříve zakázaní interpreti. A šanci dostaly i kapely, které v té době vznikaly. "Lidi byli hladoví, chodilo skoro na všechno. Postupně se ta scéna ale ustálila, spousta kapel zanikla, ale jiné naopak začaly jezdit pravidelně. Třeba Mňága a Žďorp, Vlasta Redl, J.A.R., Druhá tráva, později třeba Sto zvířat, Mig 21..." připomněl Friedl. Pamětníci vzpomínají i na neopakovatelné koncerty skupiny Chinaski koncem devadesátých let, kdy měla kapela ještě daleko blíž k punku. Pravidelně tu vystupoval i Jaromír Nohavica, který v klubu dokonce natočil i své legendární Tři čuníky. "Ten výčet jmen je opravdu předlouhý..." usmívá se Friedl v kanceláři oblepené plakáty, nasbíranými za celou historii klubu. Slavit se bude pět dnů Pět dnů v kuse bude olomoucký U-klub slavit své třicáté narozeniny. A pogratulovat přijdou opravdu rozliční hosté. "Všechno začne v pondělí 15. dubna, kdy nás čeká taková předehra: Moravský večírek s vinaři a folklorním souborem Krajina," láká provozovatel klubu Leo Friedl. Třicet svíček na dortu se bude sfoukávat o den později. "Narozeninová party bude v úterý a ponese se v armádním duchu. Před klubem bude několik stanů, v nichž se bude v polní kuchyni vařit guláš, budou venkovní i vnitřní bary, na programu je i armádní strip show a další lahůdky," pozval Friedl. Vstupenky podle něj budou slosovatelné, mezi lákavými výhrami jsou hlavně lístky na největší tuzemské festivaly. "Tyhle tématické akce u nás mají tradici, když jsme slavili pětadvacet, měli jsme zase římský styl. Kdo přijde ve vojenském, dočká se spousty benefitů," usmívá se Friedl. Ve středu bude narozeninová jízda pokračovat velkým koncertem Monkey Business. "Jezdí k nám od svého vzniku, je to jedna z našich největších stálic. Takže na oslavě nemohli chybět," vysvětluje Friedl. Čtvrtek bude naladěn do hravé nálady. "Chystáme tu fotbálky, ping pong, budou tu X-boxy a další hry," zmínil Friedl. Narozeninový maraton uzavře páteční punk-rockový nářez v podání slovenské kapely Iné kafe.   Třicet let starý program na první měsíc provozu nového klubu. Foto: Jan Procházka

Leo Friedl: Hledíme dopředu Hledíme dopředu, říká Leo Friedl - muž, bez kterého by U-klub nebyl. V jeho čele už stojí dvacet šest let. "A nejméně dalších deset to ještě vydržím," usmívá se. Jste v čele klubu téměř od jeho vzniku v roce 1983. Doba se asi hodně zrychlila hlavně v té poslední dekádě. Dá se ještě vůbec stíhat sledovat, co se na hudební scéně děje a koho pozvat? No, změnilo se to opravdu hodně. I v tom, jak jsme se otevřeli světu. České a slovenské kapely hrají na hlavních festivalech odpoledne, protože večerní časy zabírají velké zahraniční superhvězdy, které sem už běžně jezdí. A od toho se asi odvíjí i ta klubová scéna, diváci jsou náročnější. Být úplně v obraze asi nejde, ale novinky hledáme pořád, občas to vyjde, občas se spálíme. Ale mám své stálice, které zvu pravidelně, přestože občas lidi říkají, proč sem zvu pořád ty samé interprety. No přece je nevyhodím, když na ně přijde dvě stě lidí! Za ty roky se ale taky určitě mění vkus lidí. Když porovnáte program z půlky osmdesátých let s tím dnešním... Určitě, ale klidně i devadesátých. Zpočátku byl pro nás stěžejní folk. Jenže po té generaci legend, které měly o čem zpívat, už nepřišly žádné nové výrazné osobnosti. Zbyl nám tu vlastně jen Karel Plíhal, který vystupuje v klubu pravidelně, Tomáš Klus a občas se podaří udělat koncert Jarka Nohavici, ale jinak je ten folk hodně na ústupu. Celkově se to posunulo spíš do oblasti rocku a popu. Co mě ale třeba hodně překvapilo, je velký vzestup metalu, který tady přitom nemá moc tradici. Ale lidi hlavně o víkendech na metalové koncerty chodí a jezdí i z větší dálky. Mezi stálice U-klubu patří například Mňága a Žďorp. Takto křtila v roce 2008 novou desku Na stanici polární, za kmotra šel v patřičné výbavě právě Leo Friedl. Foto: Jan Procházka V Olomouci se ale výrazně rozšířila nabídka. Účko bylo dlouhá léta jediným fungujícím klubem, teď je tu ale míst, kde se pravidelně dělají koncerty víc: Jazz Tibet, S-cube, 15minut... Objevilo se něco jako konkurenční boj? Neřekl bych vysloveně boj, protože každý ten klub je dost jiný. Mám svoje stálice a třeba v S-cube hrají většinou kapely, které bych já třeba ani nezval. Občas někdo někoho někomu přetáhne, ale to jsou spíš výjimečné případy. Možná by prospělo, kdyby ty kluby byly víc zaměřené, což se nabízí. Účko rockové, S-cube taneční... Ale tomu asi tahle doba moc nepřeje. Jak se na klubu podepsala ta neustále omílaná krize? Chodí méně lidí? Klepu na stůl, ale už to začíná vypadat dobře. Měli jsme dva až tři roky, kdy se moc nedařilo, návštěvníků ubývalo, ale teď už se to nějaký čas zase zvedá, takže snad je to za námi. Ta otázka je vzhledem k třicetiletému jubileu přímo povinná: co chystáte na dalších deset let? Dopředu hledíme, ale nemáme nějaké pompézní plány. Chtěli bychom udržet přízeň diváků, ale také města a kraje, bez jejichž pomoci by to dělat nešlo. Ono si totiž lidi hodně myslí, že pořádat koncerty je výhodný byznys, ale to není věc, na které by se dalo vydělat. Žijeme z večírků, diskoték a pronájmů, bez nich bychom to koncerty vůbec nemohli dělat. Takže těch dalších deset let bude snad podobných, jak bylo těch deset předchozích: dál sem prostě chceme vozit kvalitní muziku. A vy sám? Já to snad těch dalších deset let ještě vydržím (smích). Ono se se všemi těmi mladými lidmi okolo stárne tak nějak pomaleji.