Doposud nejambicióznějším a nejnákladnějším projektem v celé historii Divadla Tramtarie byla již zmiňovaná adaptace Anny Kareniny L. N. Tolstého, která měla premiéru v loňské sezóně. Inscenace postavená na dynamickém ději, autorských kostýmech, multifunkční scéně a originálních filmových projekcích se setkala s velmi kladnými ohlasy jak ze strany diváků, tak ze strany odborné veřejnosti a právě na tyto reakce se divadlo rozhodlo navázat dalším divadelním „velkoprojektem“, kterým je právě Velký Gatsby.

Tramtarijní inscenace posouvá román F. S. Fitzgeralda, napsaný v roce 1925 a odehrávající se ve 20. Letech minulého století, do současnosti. Upozadňuje tak dobové souvislosti díla, a naopak akcentuje témata nadčasová nebo ta, která zrcadlí realitu dnešních dní. Právě prizmatem současnosti nahlížíme na postavy Fitzgeraldova románu jako na lidi, kteří svoji neschopnost řešit problémy vlastních životů nahrazují jednorázovými zážitky – milostnými, alkoholovými či jinými. Jejich skutečné životy jsou ale unavené, posmutnělé a bezcílné. A do tohoto světa přichází Gatsby, který všem kolem sebe přináší naději, že je možné věci změnit, tak, jak chceme. Stačí jenom upřímně jít za svým cílem a pokud se tak rozhodneme, potom není žádná meta, kterou bychom nedokázali zdolat. „Je to vlastně jednoduché“ pronáší Gatsby. Jenomže Fitzgeraldův román říká, že skutečný život nepřináší jednoduchá řešení, a že každé velké ano má své významné ale...

Příběh Velkého Gatsbyho je bohatý po všech stránkách, což platí i po stránce žánru. Můžeme v něm najít love story, společenské drama, tragédii, pohádku se špatným koncem i detektivku. A právě detektivka tvoří základní rámec vyprávění tramtarijní inscenace, která začíná výslechem očitých svědků tragické události smrti Jaye Gatsbyho. Na základě jejich výpovědí se potom před diváky rekonstruuje Gatsbyho příběh, který má ale nakonec jen o něco málo méně otazníků, než měl na začátku. Což poukazuje další dominantní téma románu: Neschopnost jedince poznat kohokoliv jiného.

Všechno, co se o tajemném Gatsbym vypovědělo, poukazuje spíše na to, jací jsou svědci, než jaký byl Gatsby samotný. Ten, ačkoliv byl mnoho let středem newyorské společnosti, nakonec umírá nepoznán a sám. Na jeho pohřeb dorazí kromě Nicka Carrawaye pouze jeho asistent.

„Velký Gatsby opět posunul hranice Tramtarie. Jedná se o jeden z nejdražších a zároveň umělecky nejnáročnějších projektů, do kterých se kdy tato olomoucká scéna pustila. Fitzgeraldův román je látka, která již od svého vzniku v roce 1925 láká filmaře i divadelníky k uchopení. Vznikla tak celá řada filmů i divadelních verzí, málo kdy se ale podařilo magii Fitzgeraldova románu přenést. A my věříme, že se nám to povedlo," sdělil umělecký šéf a režisér Vladislav Kracík.

Scénu Hynka Petrželky tvoří bazén přes celé jeviště, který se během představení napouští vodou. Voda je tedy základní scénografickým kamenem celé inscenace. „Je to pro nás naprosto nové, s živou vodou je potřeba pracovat úplně jinak, než jsme zvyklí, zkoušení bylo díky tomu hodně kreativní a bavilo nás," řekl představitel titulní postavy Gatsbyho Václav Stojan.

Režisérem inscenace je umělecký šéf souboru Vladislav Kracík (Děkujeme, že zde kouříte, Po stopách něžného muže, Růže pro Algernon, Anna Karenina). Dramaturgyní je hostující Kateřina Menclerová, která v současnosti působí v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Scénografem je Hynek Petrželka (Psycho, Pěna dní), hlavní autorkou kostýmů je dvorní výtvarnice souboru Adéla Szturcová. Autorem hudby je talentovaný skladatel Dalibor Eimut, který již v Tramtarii spolupracoval na inscenacích Anna Karenina nebo Stařec a moře. Choreografem akčních scén je Daniel Bodlák (Divoké historky, Růže pro Algernon). Novou posilou autorského týmu je olomoucká choreografka Eliška Holčapková.