Zahlídneš plakát, podíváš se na trailer. Reklama, co má upoutat a přitáhnout do divadla. Druhý díl plánované trilogie o propagaci olomouckých divadel se podívá na zoubek Tramtarii a jejím tahákům, nepostrádajícím osobitý rukopis, hravost a poetiku.

Tramtarie a její propagační útoky, jež představují jasný protipól k počinům Divadla na cucky, které tady na pitevním stole leželo v úvodním díle. Oba vystihují poetiku svých souborů, oba se snaží vyzdvihnout signifikantní motiv té či oné inscenace. Přesto jsou odlišné. Zatímco grafická tvorba Divadla na cucky směřuje k divadelnímu jádru, poezii a určité snovosti a rozostřenosti (ať už plakáty k Poiésis či k Někdo přijde), materiály Tramtarie míří k poetice zábavných filmových posterů, které se mohou ohánět vytříbeným popem a přímou efektivností, jež zastavuje i divadelní ignoranty.

Ne Warhol, ale Fehu

Když sen, tak sen, když halucinace, tak halucinace. Autor článku je uzavřený v malé tmavé klaustrofobické místnosti. Mrňavé stěny jsou polepené velkoformátovými plakáty k vybraným inscenacím. Uprostřed tísnivého prostoru je na malém stolku položený notebook, co se třese na přehrání některých upoutávek z YouTube. Vedle publicisty postává vysoký obrýlený typ Andy Fehu alias student, filmový režisér, nadšený fotograf a improvizující grafik. "Když vytvářím plakát, snažím se, aby inscenaci vystihovala myšlenka, nápad nebo cokoli, co není přímo spojené s hrou samotnou, ať už je to inscenační vizuál nebo třeba herci. Nechci dělat povrchní nicneříkající plakáty bez nápadu, které můžeš v podstatě použít k jakékoliv inscenaci. Předtím než se pustím do výroby plakátu, přečtu si hru a hledám motiv, který by ji vystihl," vysvětluje Andy. Pisálek si jednotlivé kusy pozorně prohlíží, Fehu se chystá komentovat.

Sestra z branže

Andyho hlas utichá, komentovaná prohlídka končí. Je na čase přesunout se trailerům, nicméně je důležité připomenout ještě jednoho člověka, který se výstavy neúčastní. Markéta Rosendorfová. Další člen realizačního týmu Divadla Tramtarie, vystudovaná grafička a výtvarnice, která v divadle začínala před čtyřmi lety coby autorka scény a kostýmů. Momentálně má vedle designu tištěných programů, letáků či vstupenek na starosti také webové stránky Tramtarie. Z její dílny pocházejí mj. plakáty k inscenacím Othello, Klapzubova jedenáctka, Polízanice malé čarodějnice; s Andym Fehu spolupracovala při tvorbě plakátu k rozesmutněnému Batmanovi. K tématu dodává: "Všechny propagační materiály, které dělám, se odvíjí od charakteru našeho divadla. V Tramtarii se pohybuji už delší dobu, takže znám dobře produkci a vůbec atmosféru tohoto prostoru. Navíc jde o komorní divadlo, kde znáte všechny lidi a již dopředu víte o jejich dalším uměleckém směřování, což vám samozřejmě v tvorbě hodně pomáhá."

Pes v Karpatech

Přichystaný notebook se dočkává využití, Fehu spouští trailery, jež prezentují současnou či nedávnou tvorbu Tramtarie. Na poli olomoucké divadelní propagace nemají ty jeho konkurenci (přinejmenším si konkurenci může dělat sám sobě, neboť nejlepší upoutávku Divadla na cucky k inscenaci Někdo přijde má na svědomí rovněž on). "Zatímco plakát vytvářím ještě před premiérou inscenace, trailer až poté. Materiál k vytvoření traileru natáčím během představení, přičemž ho nikdy netočím celé, protože už dopředu mám představu, které scény a momenty budu chtít použít. Natočím si to, co potřebuji a následně během několika hodin vytvořím trailer v počítači."

Fehu razí styl filmových upoutávek, jde po údernosti, využívá vypjaté momenty, pohrává si s hudbou dokreslující atmosféru i stylovým motivem neúnavně řezajícího nože. Preciznost umocňuje perfektní střih.

Krásný příklad divadelní obdoby tzv. teaseru neboli kratičkého poutače, který neukazuje nic z výsledného díla, pouze si pohrává s notoricky známým motivem a diváckým očekáváním. Trojitý výbuch s blesky coby jednoduchý, ale dokonale účinný trik.

Pryč z popartového prostoru, příští obětí je Moravské divadlO. Do té doby třeba zkuste věnovat plakátům a trailerům více pozornosti.