Horní náměstí v Olomouci, poledne, pětatřicet stupňů na slunci. Kam se před tropickým vedrem ukrýt? Nanejvýš na zahrádku restaurace. V centru města chybí stromy, které by vytvářely stín a přirozeně ochlazovaly své okolí. Zároveň zadržují podzemní vodu, které v Česku v posledních letech rapidně ubylo.

Vrátit stromy do Olomouce se dlouhodobě snaží olomoucké hnutí spOLečně. Pořádá pravidelné akce na podporu zeleně ve městě, jeho posledním počinem je rozmístění unikátních zavlažovacích vaků u několika stromů v Olomouci.

Vymoženost do Česka dorazila ze Spojených států a teprve se dostává do povědomí zahradnických firem a potažmo i měst, která se o městkou zeleň musejí starat. V Olomouci ji zatím technické služby neobjevily, hnutí spOLečně tak bylo úplně prvním, kdo vaky ve městě vyzkoušel.

Jejich instalace byla součástí akce, kterou zorganizovali samotní kandidáti hnutí. Během dvou hodin navštívili dodávkou se zásobníkem na tisíc litrů vody několik lokalit s usychajícími stromy, které si vytipovali na základě podnětů od občanů v aplikaci www.olomoucmanavic.cz. Kromě aplikace zavlažovacích vaků se pustili i do klasického zalévání stromů.

Vláha je pro mladé stromy nejen v teplých letních dnech enormně důležitá. “O nově vysazené stromy je nutné pečovat minimálně první tři roky od výsadby,” vysvětlil lídr hnutí spOLečně Stanislav Flek.

Zálivka je tím nejdůležitějsím a často i hlavním kritériem toho, zda se dřevina ujme, či nikoliv. Pokud stromy trpí nedostatkem vláhy, s velkou pravděpodobní dojde k jejich postupnému úhynu. Několik prvních let mohou stromy přežívat, tento stav ale není udržitelný a následky bývají katastrofální.

Udržovat zeleň ve městě, respektive v jeho zastavěných částech, je přitom stěžejní pro jeho ochlazování. Strom s průměrem koruny pět metrů odpaří během slunného letního dne 100 litrů vody, a v průběhu deseti hodin tak ochladí své okolí výkonem 7 kW, což je více než trojnásobný výkon oproti běžným klimatizačním jednotkám.

Jak velký mají stromy význam lze vyčíst i z takzvaných teplotních map, které má dostupné například Olomouc nebo Brno. Z jejich údajů vyplývá, že teplota povrchu v zástavbě je v letních měsících výrazně vyšší než povrchová teplota parků a dalších ploch se zelení. Rozdíl je až 25 stupňů Celsia.

Zajistit v Olomouci pravidelnou a dostatečnou péči o zeleň je, dle jejího aktuálního stavu, nesplnitelný úkol. Jedním z důvodů může být i to, že výsadbu nových stromů vysoutěží firma, která poté nemá na starost následnou péči o ně. Tu zajišťují Technické služby města Olomouce.

Zmiňované zavlažovací vaky, které olomoucké hnutí spOLečně během prvního srpnového čtvrtka v Olomouci vůbec poprvé vyzkoušelo, by ušetřily technickým službám nejen čas pracovníků, ale i vodu, tudíž i náklady.

Zatímco běžné zalévání proudem vody z hadice zabere jednomu pracovníkovi několik možná až desítek minut, zavlažovací vak je naplněný během chvíle a strom si z něj čerpá vodu postupně několik dalších hodin. Poté se stačí pro vak vrátit a znovu jej použít u dalšího stromu.

Výhoda vaků je i v tom, že z nich strom využije veškerou vodu, na rozdíl od běžného zalévání, kdy se může voda v důsledku špatného stavu závlahové mísy rozlít do okolí a přijít tak vniveč. Vaky tak mohou vyřešit i problém se zbytečným plýtváním užitkovou vodou.

Ještě více by pomohlo zavlažování dešťovou vodou, sbíranou do jímek či větších sběrných nádrží, které jsou pro města efektivnější. Kromě toho, že je dešťová voda zdarma, má i další výhody: neobsahuje chlór, je měkčí než voda užitková a neobsahuje soli, takže nedochází k zasolování půdy.

Kromě sběrných nádrží mohou města shromažďovat dešťovou vodu i jinak - přímým odvodem do podzemí, kde doplní zásoby podzemní vody, jejíž množství v posledních letech rapidně klesá. Z údajů Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2015 vyplývá, že podzemní vody je v České republice na některých místech nejméně od roku 1981, kdy se s jejím sledování začalo.