Dalším unikátem se mohou pochlubit pořadatelé výstavy Olomoucké baroko. Při přípravě největšího projektu v historii olomouckého muzejnictví si vzpomněli na nedávno objevený obraz barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho ze sbírek strahovského premonstrátského kláštera. Strahovští premonstráti nyní obraz do Olomouce zapůjčili a zájemci jej tak mohou od 13. ledna do 4. února porovnat přímo v kapli Božího Těla s originální nástěnnou malbou.

Strahovské plátno se stejně jako originální freska tematicky váže k legendě o zázračném vítězství Jaroslava ze Šternberka v bitvě s Tatary v roce 1241 (či 1253). Podle ní byl Jaroslav vyslán českým králem, aby v čele vojska pomohl odrazit nápor pohanských nájezdníků ohrožujících Olomouc. V noci po příjezdu do města přijal spolu s dalšími rytíři ve farním kostele Božího Těla svátost Těla Páně Krista. Kněz však pro mešní obřad připravil více svátostí, než bylo účastníků bohoslužby. Zbývající hostie pak Jaroslav nechal vložit do dřevěné schránky a na oslíku dopravil na místo bitvy. Jaroslav a jeho spolubojovníci se před bitvou odevzdali pod ochranu Panny Marie Královny nebes, které se vojevůdce zavázal v případě vítězství vystavět kapli. Křesťané nakonec nad Tatary s pomocí Boží zvítězili. Po otevření schránky s pěti posvěcenými hostiemi se zjistilo, že jedna z nich nesla znaky lidské tkáně. "Olomoucký malíř vrcholného baroka Jan Kryštof Handke tímto námětem vyzdobil kapli Božího Těla čtyři roky po jejím dokončení, tedy v roce 1728. A strahovské ricordo, jak nazýváme dodatečný malířský záznam nástropní malby, vzniklo pravděpodobně ve stejném roce. Šerosvitně pojednaná olejomalba, která patří k Handkeho špičkovým pracím, je ve strahovských sbírkách doložena již mezi léty 1836 až 1841, ale jak se do nich dostala, dnes přesně nevíme," řekl kurátor výstavy Olomoucké baroko Ondřej Jakubec. "Při přípravě výstavy jsme si na strahovské plátno vzpomněli, protože to bylo relativně nedávno, co byla tato malba rozpoznána, publikována a spojena s Handkeho olomouckým dílem," doplnil Jakubec.
Zdůraznil přitom, že Handkeho ricordo je skutečně unikátní. "Podobných zachycení nástěnných maleb v českých sbírkách totiž skutečně není mnoho. Nedávno byly například některé takové práce vystaveny v rámci výstavy pozdně barokního malíře Josefa Winterhaldera v olomouckém Arcidiecézním muzeu," upozornil.
Díky vstřícnosti strahovských premonstrátů mohou zájemci porovnat obraz s originální nástěnnou malbou přímo v kapli Božího Těla, která se řadí k nejautentičtějším olomouckým ukázkám barokního "komplexního stylu" zahrnujícího architekturu, malířství i sochařství. Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 13. ledna v 17 hodin. Součástí slavnostního zahájení bude krátký výklad historika umění Milana Tognera a vystoupení Kroměřížského komorního orchestru. Expozice bude zdarma přístupná denně od úterý do pátku od 10 do 18 hodin až do 4. února. "Jedním z cílů této prezentace je také zapojení autentických barokních prostor v Olomouci a tak rozšířit naši výstavu i za brány muzeí. Vedle komentovaných prohlídek například chrámu na Svatém Kopečku nebo kláštera Hradisko je to další způsob jak představit komplexní výtvarnou kulturu olomouckého baroka," uzavřel Jakubec.
Výstava Olomoucké baroko/Výtvarná kultura let 1620–1780 je největší projekt v historii olomouckého muzejnictví. Bezmála pět set exponátů od více než šedesáti zapůjčitelů dokumentuje od 2. prosince do 27. března jedno z nejvýraznějších období kulturního vzepětí města hned ve třech muzeích: Muzeu moderního umění, Arcidiecézním muzeu a Vlastivědném muzeu. Výstavu, kterou doplňuje na sedmdesát doprovodných akcí, navštívilo za první měsíc 4224 lidí.