Poslední srpnovou sobotu uskutečnil Literární klub Olomouc vlakový zájezd do Šternberka. Zúčastnili se ho ti, kteří nemají ve zvyku podceňovat blízké pamětihodnosti jen proto, že nejsou na seznamu UNESCO. Určitě neprohloupili. Tušili, že pod průvodcovskou patronací manželů Vlasty a Bronislava Hlůzových poznají, čím je Šternberk mimořádný a jako město svébytný. Nebyli zklamáni.

V příjemném tempu prošli účastníci městem, poznali na "vlastní nohy" jeho výjimečnou polohu umožňující krásný až sugestivní rozhled do kraje i terénní vlnu, jež umožnila vznik Ecce Homo, jednoho z nejznámějších automobilových závodů do vrchu. Cesta po svébytnostech města začínala u malíře Libora Vojkůvky v jeho novém ateliéru, což sice byla "brána neoficiální", ale natolik bodrá a nekonvenční, že nikoho nezanechala lhostejným.

Kontrastně s prvním zastavením korespondoval malý okruh hradem Šternberk, na němž si každý uvědomil starobylost města a jeho historickou svébytnost, jež dodnes nic neztratily ze svého významu a turistické přitažlivosti. Mile každého překvapil kultivovaný a zaujatý výklad, i když byl přednesen brigádnicky studentem uměnovědy na olomoucké alma mater.
Účastníci, a nebylo jich málo, se podrobně seznámili s historickým centrem města a uvědomili si, jak významně městu pomohly dotace Evropské unie k renovaci a záchraně genia loci, jež přispěly k vymanění z důsledků poválečných proměn, které způsobily, že Šternberk byl dlouho vnímán jako pohraničí. Sympatické je především šternberské úsilí, aby se do podoby města vryla tvorba současných reprezentantů umění.

Odpolední procházka města zahrnula dva významné objekty církevního charakteru. Značným překvapením byla pro všechny klášterní svatyně klarisek, jejichž areál vyprojektovali olomoučtí architekti Černoušek a Zajíček. Zaujala netradiční asymetričnost díla a skleněné vitráže Jana Jemelky. Nemenším překvapením pak byl rozsáhlý komplex augustiniánského kláštera a přilehlý kostel zrušený Josefem II. rok poté, co byl v hrubé stavbě dokončen. Zpustošený areál, který v posledních letech totality sloužil jako skladiště, byl v devadesátých letech místem šternberských výtvarných sympozií. Od té doby se jeho stav i výstavní aktivity v něm pořádané proměnily k lepšímu, což zasvěcení velmi ocenili.
K přednostem poznávacího zájezdu do Šternberka patřila i okolnost, že město dbá o kvalitu průvodců a jejich hlubokou zasvěcenost. To bylo imponující.

V řadě prohlídek okolních měst, která začala před dvěma lety v Prostějově, pokračovala vloni v Litovli a letos Šternberkem, bude Literární klub Olomouc pokračovat návštěvou Loštic, Přerova, Bystřice pod Hostýnem a Kroměříže, čímž chce vytvořit tradici navazující na dobré zvyklosti v poznávání vlastního regionu.