Dva málokdy vídané góly si mohli vychutnat návštěvníci utkání 4. kola první fotbalové ligy mezi Sigmou Olomouc a Hradcem Králové. O moc víc toho však v bojovném utkání, které skončilo remízou 1:1, k vychutnání nebylo. Přečtěte si, jak klíčové momenty viděli sami aktéři duelu.

Michal Vepřek: Chtěl jsem hlavně trefit bránu

Váš gól z trestného kopu padl tak trochu se štěstím. Jak jste jej viděl vy?
Chtěl jsem trefit bránu. Nikdo balon netečoval a zapadl tam.

Ten gól vás ale vzhledem ke konečnému výsledku asi ani moc netěší, že?
Každý vstřelený gól potěší, ale je pravda, že tentokrát zápas nebyl podle našich představ. Dali jsme sice první branku, jenže potom jsme dostali hloupý a laciný vyrovnávací gól.

Celkově to bylo z vaší strany tentokrát trochu trápení.
V první půli se nám dařily kombinace, dostávali jsme se do centrů a měli převahu. Druhou půlku ani nevím, co se s námi stalo.

Co pro vás znamená ztráta bodů z tohoto utkání?
Je to hodně zbytečná ztráta. Rozhodující byly jejich auty, které jsme si nepohlídali.

Na Hradec vám to moc nejde, v loňské sezoně jste s ním doma dokonce prohráli.
To jsou zápasy, které si musíme pohlídat a nemůžeme si dovolit v nich ztrácet.

Brankář Martin Blaha: zabíhajícího Šislera jsem si nevšiml

Dostal jste málokdy vídanou vyrovnávací branku. Jak k tomu došlo?
Propadlo to po dlouhém autu. Říkal jsem Aleši Škerlemu, ať to pustí, ale vůbec jsem si nevšiml zabíhajícího Šislera.

Berete rozhodující podíl viny na sebe?
(zaváhání) Samozřejmě. Řval jsem na Aleše, ať to pouští, což byla moje chyba. Kdybych na něho neřval, balon by odkopl a situace by byla jednoduchá.

Co jste si myslel v momentě, kdy míč letěl přes vás do brány?
Že to není možné, takhle to trefit. To se nevidí, takhle hlavou a ještě v polokleku vstřelit gól.

Gól byl sice šťastný, ale soupeřovy dlouhé auty byly během utkání nebezpečné vícekrát. Nešlo si je lépe pohlídat?
Kdyby Strnad házel nějakými obloučky, ale on hází ostré balony na penaltu, což je nebezpečnější než roh. Navíc oni kopali více než dvacet standardek a opravdu to před bránou smrdělo. Je zvláštní, že hráli venku a měli tolik standardek.

Vypadalo to, jako by gól s celým mužstvem trochu zamával.
Samozřejmě. Kdybychom vedení udrželi do poločasu, tak by pak museli hru trochu otevřít. Nám by se hrálo lépe, měli bychom určitě i nějaké šance, mohli vést 2:0 a lépe by se dýchalo. Za stavu 1:1 byli zalezlí a my museli tvořit, což bylo proti jejich neprostupné obraně hodně těžké.

K výhře nám chyběl jen krůček, říká autor vyrovnávací branky Jan Šisler

Zdálo se, že vaše branka padla takříkajíc z ničeho...
My tyhle dlouhé auty trénujeme. Jsou přetahované dozadu. Podařilo se mi balon hlavou posunout před Michalem Hubníkem a viděl jsem, že gólman vybíhá, tak jsem to zkoušel dát před bránu a trefil míč tak, že tam spadl.

Zápas byl z pohledu z tribun hodně vyrovnaný. Jak jste jej viděl vy?
Připravovali jsme se na boj. Bohužel jsme však již tradičně jako v předchozích utkáních dostali gól ze standardky. Nedokázali jsme si situaci pohlídat a opět dotahovali. Podařilo se ale vyrovnat a ve druhé půli nám chyběl jen krůček ke druhému gólu.

Druhý poločas jste byli viditelně lepší. Cítili jste možnost utkání otočit?
Ano. Doma jsme nyní ztratili vlastně čtyři body a teď by nám moc pomohl zisk tří bodů. O přestávce jsme si řekli, že na ně ve druhé půli vlítnem. Povedlo se, ale chyběl nám krůček dotlačit vítězný gól do brány.