Veselé příběhy z neveselé doby. Tak zní název nové knihy, kterou vydal historik, spisovatel, a někdejší děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Josef Bieberle. Jde přitom již o jeho pátý titul. Čtenáři se mohou těšit na skutečné příběhy z olomoucké univerzity v době totality, které autor zachytil s humorem a nadhledem. Publikace byla slavnostně pokřtěna v olomoucké Galerii Caesar.

Třiaosmdesátiletý historik Josef Bieberle pochází z Loštic. Svá studentská léta prožil na Univerzitě Palackého, kde se stal i jedním z nejvýznamnějších historiků. Své zážitky a postřehy nejenom z akademického prostředí zaznamenal ve svých pěti knihách. Ta nejnovější, pojmenovaná Veselé příběhy z neveselé doby s podtitulem Olomoucké humoresky, vychází právě teď.

Publikaci vydalo Olomoucké vzdělávací sdružení. Slavnostní křest proběhl v Galerii Caesar. Úlohy kmotrů se ujali současný děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Lach a historik Miloš Trapl, kteří knize popřáli mnoho úspěchů a spokojených čtenářů. "Za velice půvabné považuji na knihách profesora Bieberleho fakt, že si zachovává nezměrný optimismus, což je v českých zemích ve dvacátém století poměrně složitá záležitost. Pan Bieberle si však dokázal uchovat celoživotní nadhled i veselí," vyzdvihl Jiří Lach. Pozitivní přístup autora ocenil i druhý kmotr. "Optimismus profesora Bieberleho je skutečně obdivuhodný. Jeho novou knihu plnou veselých příběhů doporučuji proto ke čtení všem, aby nezapomněli na úskalí minulého režimu a aby se zároveň pobavili nad humorně napsanými skutečnými příběhy," zdůraznil Miloš Trapl.

Kniha humoresek je rozdělena na několik částí. V první kapitole autor zaznamenal příspěvky a písně studentů a zaměstnanců olomoucké univerzity z padesátých let. Druhý díl je věnován olomouckým legendárním tělocvikářům, které Bieberle popisuje v komických souvislostech. "I na UP se objevili tělocvikáři – teoretici. Především už zmíněný Vladimír Hanák – nemyslím tím jeho práci o skocích do vody, která končila závěrem, že skoky do vody nelze cvičiti na suchu, ale hlavně jeho jakési skriptum, kde se pokusil o aplikaci Stalinovi práce O marxismu v jazykovědě na tělesnou výchovu," začíná jeden příběh historik. Další část knihy vypráví o konkrétních osobnostech v trapných situacích. Na některé si možná pamatují i starší absolventi univerzity. V nelichotivých okolnostech popisuje například bývalou rektorku Popelkovou, docenta Lóna nebo majora Strmisku z vojenské katedry. Ve čtvrtém oddílu zachycuje v malé próze normalizační poměry a závěr je věnován poznámkám o humoru jako vzácném koření života, které doprovází svéráznými kriticko-politickými vtipy.
Přesto, že kniha popisuje především dění na univerzitní půdě, osloví jistě i neuniverzitní čtenáře, kteří se s podobnými příběhy seznámili třeba na jiných školách.