Tolik podpisů jako oni rozdá málokterá celebrita. Na rozdíl od slavných zpěváků či supermodelek o autogramy a jiná díla sprejerů nikdo nestojí. Boj s nimi je však obtížný, pod rouškou noci jim totiž k "dílu" stačí pár okamžiků. A škody jdou do desetitisíců. Z šoku se v těchto dnech vzpamatovávají na gymnáziu Čajkovského. Tam sprejer přes noc "vyzdobil" stěnu nové tělocvičny.

Sprejerství je celosvětová nemoc

Sprejeři jsou nemocí všech větších měst po celém světě. Boj s nimi je obtížný, k vytvoření podpisu na fasádě historického domu jim stačí okamžik. Těmto pro běžného smrtelníka nic neříkajícím značkám se říká tagy. Sprejer si jimi značkuje svou cestu podobně jako pes. Pouze k tomu využívá prostředků, k jejichž odstranění je zapotřebí nemalého úsilí a peněz. Ještě horší je likvidace práce sprejerů s uměleckými ambicemi. Mnohobarevným malbám vytvořeným spreji se říká graffiti. Jejich tvorba už je časově náročnější, autor si práci většinou předem připraví ve formě skic. Zatímco tagy se objevují prakticky všude, pro graffiti si sprejeři vybírají odlehlejší místa, například odstavené vagony či podchody. S prací těchto nežádoucích umělců se seznámili i na gymnáziu Čajkovského. To v současné době buduje novou tělocvičnu. Zdi nestály ani týden, když si je vyhlédl sprejer, který si nové plátno náležitě vychutnal. Třímetrové graffiti mu možná vynese pochvalu kamarádů, školu odstranění díla bude zřejmě stát značnou částku. "Je to pro mě nepochopitelné a hrozně mě to mrzí. Stavíme tělocvičnu pro mládež a nějaký ničema to takhle zhyzdí," kroutil hlavou ředitel gymnázia Radek Čapka. S odstraňováním podle něj budou potíže, stavba je totiž ze speciálního betonu, který se už dále neupravuje. "Nenanáší se na něj omítka, takže tu malbu budeme muset nejspíš vybrousit," nastínil Čapka. S podobnými případy má škola zkušenosti, před časem někdo posprejoval i školní jídelnu. "Je to tím, kde se nacházíme. Sídliště je anonymní, tady si toho zkrátka dovolí víc," posteskl si Radek Čapka.

Své zkušenosti se sprejery a podobnými vandaly mají i v dopravním podniku. "Jsou to hlavně nápisy nesmazatelným fixem či sprejem, které jdou jen těžko odstranit. Musíme totiž používat hodně agresivní odstraňovač, při jejich použití dochází k poškození povrchové úpravy nosiče," popsala mluvčí dopravního podniku Magdaléna Kopřivová. Nápisy vandalové také ryjí do skel vozidel. Používají k tomu upravený diamant. "Odhadem je poškozena až polovina všech skel, jejich výměna vyjde na zhruba dva miliony korun. Takové opravy ale děláme ve velkém zhruba jednou za čtyři až pět let," upřesnila Kopřivová. Nejpostiženější podle mluvčí jsou vlečné vozy tramvají a zadní části kloubových autobusů. Za odstraňování nápisů zaplatí dopravní podnik desítky tisíc korun. "Likvidace následků vandalských činů nás loni stála šedesát pět tisíc korun," vyčíslila Kopřivová a upozornila, že v částce nejsou zahrnuty škody, které v rámci běžné práce odstraňuje úklidová firma.

Nejlepší obrana? Čistící prostředek

Náklady na efektivní obranu proti vandalismu jsou příliš vysoké. Ne všechny pojišťovny mají ochranu před vandaly ve své nabídce, pojištění je navíc velmi nákladné. "Pomohlo by zavést opravdu velmi přísné tresty a dopadané pachatele podle nich tvrdě postihovat. Ostatní by si pak dali pozor," domnívá se Radek Čapka. Dopadení sprejeři totiž často končí pouze s podmínkou či veřejně prospěšnými pracemi. Podle zákona by je však soud mohl poslat až na rok za mříže. Aby se k takovému postihu soudce rozhodl, musí však sprejer před soudem stát opakovaně. Dopadnout pachatele je přitom obtížné. A to i navzdory tomu, že například centrum města bedlivě sledují kamery. "V loňském roce jsme předali Policii ČR v čtyři případy podezření ze spáchání trestného činu Poškozování cizí věci spáchaného sprejery. Ve dvou případech se strážníkům podařilo zadržet i jejich pachatele," uvedla mluvčí olomoucké městské policie Magda Václavíková a vzpomněla případ z října, kdy strážníci na Litovelské ulici sprejera vyrušili přímo u práce. "Strážníci uviděli muže, jak stříká barevným sprejem na fasádu domu. Muž se nejdříve snažil z místa odejít, poté nahlásit neexistující totožnost a dokonce se pokoušel strážníky podplatit, aby případ dále neřešili," popsala Magda Václavíková. Poté, co čtyřiadvacetiletý muž neuspěl a rozhodl se utéct, skončil v poutech. Podobných případů je ale poměrně málo. Většina pachatelů bohužel po návratu z "akce" stále usíná s pocitem dobře vykonané práce. A riziko odhalení berou jako adrenalinovou součást hry.