Nahlédnout pod povrch života umožňuje lidem, aby poznali další rozměr existence. Ten bývá oku utajen a rodí se ve vědomí či duši člověka jako příjemný zážitek, jako uspokojení z harmonie, obdiv k zaujetí, jako respekt k obětavosti jen mimořádně. V takovém klimatu prožilo více než dvacet Olomoučanů tuto sobotu v Lošticích, kam se vypravili s cílem prohloubit své znalosti o kraji, nahlédnout do pozoruhodné minulosti města, ale i poznat bezprostřední život v městečku, kde žije více než tři tisíce obyvatel.

Průvodcem olomoucké výpravy byl Bronislav Hlůza, významná osobnost olomoucké univerzity, který se v Lošticích narodil, prožil zde dětství, a kterého starší generace v Lošticích dodnes radostně potkává.
Základem seznámení s městem byla unikátní programová exkurzní "pentalogie" zahájená setkáním se starostou města Ctiradem Lolkem. Úvodní zasedání bylo spojeno s vhledem do historie, ale i do radostí a starostí města a pokračovalo prohlídkou obnovované židovské synagogy, návštěvou ateliéru lidového řezbáře Jana Beneše, nahlédnutím do tradice loštických tvarůžků a několika pečlivě komponovaných zastavení u všech pamětních desek a bust, jimiž Loštice připomínají své slavné rodáky a občany. Dva z nich, Richarda Fischera a Jana Havelku, si i Olomouc zapsala zlatým písmem do své historie, ale ani další nepatří k přehlédnutelným, ať už to byl slavný malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, německy píšící spisovatelka Fanny Neuda, malíř Hugo Šilberský, hudebník a skladatel Stanislav Adam nebo i řada podnikatelů, jejichž zásluhou Loštice prosluly v celé Evropě jako nejznámější středověké centrum výroby loštických pohárů nebo novověké místo vynálezu proslulých olomouckých tvarůžků. Návštěva Loštic všechny zúčastněné přesvědčila, že svébytnosti měst, městeček i vesnic neubere na velikosti ani jejich vždy existující propojenost a provázanost.

Velký respekt návštěvníků si získaly Loštice činorodým patriotismem všech průvodců, jejichž zásluhou Loštice do vědomí návštěvníků vstoupily. Vzorem jim jistě už léta je nadšený starosta Ctirad Lolek, prasynovec malíře Stanislava Lolka, jehož dělnost a komunikativnost je doslova nakažlivá. Svědčí o tom i slavnostní zasedací sál na tamní radnici, kde je pro neznalé návštěvníky připravena pozoruhodná kolekce archeologických nálezů, ale i pestrá hromádka publikací, jež o Lošticích i zásluhou města vyšly. Není jich málo: sborník Loštice od minulosti k dnešku (1983), Almanach 1895 - 1995: 100 let české měšťanské školy v Lošticích, první na severní Moravě (1995), Loštice, město a jeho obyvatelé (1998), P. A. Taťoun: Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes (2003), publikace z pozůstalosti Adolfa Langa Za tajemstvím loštických hrnčířů (2003), Jakub Lolek: ROK v naší chalupě (2005) či Vladimír Goš: Loštice, město středověkých hrnčířů (2007).
S ediční činností bezprostředně souvisejí i další loštické aktivity, jako je například činnost divadelních spolků, společenských organizací, občanských sdružení, tělovýchovných spolků. Že se zápecnictví a pasivita v Lošticích nepěstují, cítí návštěvník města z každého počinu, s nímž se ve městě setká. Promítá se to i do vzorných výkonů průvodců. Prvním v řadě jím byl pan Jakub Štipl, který přes absenci jakékoli židovské komunity již několik let i jako křesťan pečuje o synagogu, stará se o její propagaci, vystavení dochovaných památek i o stavební záležitosti. Tentýž zážitek čeká návštěvníky v Muzeu tvarůžků nebo při provázení v Muzeu Adolfa Kašpara, kde je z výkonu průvodců patrné, že každý návštěvník je u nich vítán.
Návštěva Loštic byla pro Olomoučany inspirativní. Kontury její mimořádnosti zvýraznil Bronislav Hlůza živými vzpomínkami, které provázeným umožnily, aby se prošli i jeho dětstvím.