Stovky tanečníků i hudebníků prošly v uplynulém půlstoletí olomouckým souborem Dunajec, který se věnuje slovenskému folkloru. Alespoň malá část z nich vystoupí zítra v 19 hodin na scéně Moravského divadla v Olomouci v rámci slavnostního večera, jímž soubor oslaví své významné jubileum – 50. narozeniny. Mezi zhruba osmi desítkami účinkujících nebudou chybět zakládající členové ani folklorní potěr z Dunaječku.

Počátky Dunajce jsou spojeny s osobností tanečníka a znalce slovenské kultury Jana Těššinyho. Do centra Hané narukoval tento rodák z Bieleho Kostola u Trnavy počátkem 50. let minulého století a z jeho podnětu vznikl nejdříve soubor Jánošík, předchůdce dnešního VUS Ondráš. Po odvelení mužské části souboru do Brna založil s novými tanečníky v roce 1958 Dunajec. Od roku 1979 převzal roli vedoucího souboru jeho syn Jan. "Slovenskému folkloru se na Hané daří náramně. Folklor je tak živý a temperamentní, že lidem tady učaroval. Je totiž úplně jiný než folklor hanácký, i když i ten je samozřejmě krásný," vysvětlil Těššiny mladší, který Dunajec vede dosud. Se souborem je ale spjata i jeho manželka, děti, bratr, švagrová či neteř.

"Máme základ v rodině. Jinak ale noví členové pocházejí zejména z řad studentů Univerzity Palackého. Studují zde i Slováci, kteří k nám přijdou, protože nechtějí ztratit kontakt s folklorem," zmínil Těššiny. Dalším zdrojem tanečnic a tanečníků je i dětský soubor Dunaječek. Vznikl v roce 1995 a vede ho Barbora Těššinyová.
Dunajec má v současné době zhruba 30 členů. Ne vždy je ale snadné najít dostatečný počet pro folklor zapálených mladých lidí. "Zejména o kluky bývá nouze. Dnešní doba nabízí dříve netušené možnosti pro využití volného času, takže folklor mnohé nezajímá. Pokud k tomu ale někdo přičichne, zůstává nadlouho," řekl Těššiny.
Dunajec si nemůže stěžovat ani na nezájem publika. Věrní fanoušci totiž zůstávají. V Olomouci se jim soubor každoročně představuje například na tradičním předvánočním posezení u cimbálu v Domě armády. Dunajec ale dokáže ohromit publikum nejen v tuzemsku, ale uspěl i v Polsku, Rakousku, Španělsku. Francii či Izraeli. Letos v listopadu vystoupí jeho cimbálová muzika Frgál v Egyptě.

Dunajec v současné době pracuje při Domě armády. "Peníze na provoz a kroje musíme shánět. Velcí sponzoři ale podporují zcela jiné aktivity. Největší problém je zajistit kroje. Co může, ušije manželka. Naštěstí ještě máme dobrou základnu z minula," popisuje situaci Těššiny. Jak prozradil, tancování už vyměnil za hraní na violu v cimbálové muzice Frgál, která tanečníky doprovází. Jejím primášem je Martin Zatloukal a o úpravy a hudební režii se stará Branislav Lariš, mimo jiné pedagog Univerzity Palackého. S profesionály Dunajec spolupracuje, i pokud jde o choreografii. Na tvorbě programů se podílejí například Robert Vavrek či Vladimír Marušín.
Slovenskému folkloru se v ČR věnují i další soubory, například v Ostravě, Brně či Praze. Dunajec ale patří k vůbec nejstarším souborům v tuzemsku. "Úspěch na festivalech či hostování v cizině, to je pro soubor určitě odměna. Ale hlavní je to, aby folklor žil dál. Je to sice velmi prodělečný koníček, ale když odcházíte z podia, máte dobrý pocit," doplnil Těššiny.