Reklama

Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek, venku je 7 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Sluneční hodiny rozzáří fasádu radnice. Olomoučané je budou moci obdivovat už příští týden

Zprávy z regionu

7.5.2020 aktualizováno 11.5.2020 11:19

Zuzana Doleželová

Už brzy rozsvítí jihozápadní zeď radnice unikátní nárožní sluneční hodiny. Malíř a restaurátor Radomír Surma je po několika měsících strávených na lešení, jimž předcházela náročná detailní příprava, právě dokončil. A je zřejmé, že se o nich bude nejen mezi Olomoučany hodně mluvit...

Foto: Radomír Surma

"Sluneční hodiny pro mě byly obrovskou výzvou. Troufám si tvrdit, že tady v Olomouci vznikl unikát, jenž v České republice nemá obdoby," prozrazuje Radomír Surma. V čem jsou právě tyto sluneční hodiny, které měří přes čtyři krát čtyři metry, tak výjimečné? Jedná se o figurální hodiny, které ač byly vytvořeny podle dobových fotografií, jež udaly výslednému dílu základní ikonografický obsah, jsou asi ze sedmdesáti procent autorskou malbou. "Na hodinách jsem začal pracovat už v roce 2016, kdy jsem udělal první skici," popisuje malíř a restaurátor s tím, že samotné realizaci na zdech radnice předcházely dlouhé přípravy v ateliéru v ZŠ Komenium, kde vznikl rozkres ve skutečné velikosti a přesná šablona pro přenesení malby na zeď a kde se také zkoušelo barevné ladění. "To proto, abych si ověřil, jak bude vše dohromady fungovat," vysvětluje Surma. Sám si připravoval i omítky na budově radnice, hasil vápno s polymerovým olejem, aby byly kvalitní, stabilní a odolné vůči povětrnostním podmínkám. "Kresbu jsem pak přenášel pomocí dírkovaných šablon do čerstvé omítky a základní štětcová podkresba je taktéž hned do čerstvé omítky. Samotný barevný ikonografický výjev slunečních hodin jsem maloval jako secco fresku vlastnoručně vyrobenými olejovými barvami podle historických receptur. Tato technologie mi umožnila, že jsem mohl malovat dostatečně dlouho, abych do díla mohl dostat vše, co jsem zamýšlel," uvádí Radomír Surma.

Nárožní sluneční hodiny, které zdobí jihozápadní část radnice, mají přes čtyři krát čtyři metry a lze je považovat za velmi unikátní. Malíř a restaurátor Radomír Surma na nich přímo na fasádě radnice pracoval od srpna. Tomu však předcházela dlouhá příprava včetně překreslování podle dobových fotografií, které si restaurátor fotogrammetricky v počítači zpracoval do měřítka skutečné velikosti, což se podařilo s přesností na 2 až 4 centimetry. Slunečním hodinám pak navíc kompozičně, malířsky, rukopisně a barevně vtiskl výraznou autorskou licenci…

Foto: Jan Procházka

Až se vám bude zdát, že čas, který ukazují sluneční hodiny a vaše hodinky či mobil, není totožný, nebojte, vše je v pořádku. Hodiny fungují správně, vše bylo důkladně propočítáno. Pouze zobrazují sluneční čas, který neplyne rovnoměrně (což je dáno tím, že Země obíhá Slunce po eliptické ose). Během roku tak dochází k odchylce, jež často vede k názoru o nesprávnosti údaje slunečních hodin. Rovněž pochopitelně tyto sluneční hodiny neberou v potaz střídání zimního a letního času. V zimě ukazují správný astronomický čas a v létě se o hodinu zpožďují. Takže například 12 hodin na vašich hodinkách sluneční hodiny naměří v 11 hodin dopoledne, což je symbolicky namalováno v pozadí výjevu i na hodinách věží olomouckých kostelů a také na věži radnice. Odchylka slunečního času v průběhu roku pak odečet stínu ještě trochu komplikuje a například v tyto květnové dny se hodiny "předbíhají" o 13 minut, takže v součtu se aktuálně zpožďují o 47 minut. Jenom při rovnodennosti a slunovratech ukazují sluneční hodiny přesný čas, tedy ten, který máme na našich hodinkách. "Zkrátka když spěcháme na vlak, neměli bychom se jimi řídit, i když našim předkům spolehlivě sloužily. Jenže ti neměli tramvaje, autobusy nebo vlaky," usmívá se Radomír Surma. A tolik nespěchali.

Foto: Jan Procházka

I když se má za to, že nárožní hodiny vznikly v polovině 19. století, tedy krátce poté, co v Olomouci v roce 1848 nastoupil na císařský trůn František Josef I., na kterého ostatně hodiny přímo odkazují (stejně tak jako na Marii Terezii), první zmínka o původních slunečních hodinách, jež zdobily radnici, pochází z roku 1579. Právě obdobím renesance se při malbě Radomír Surma inspiroval. Postavy Chronose se zhaslou pochodní obrácenou k zemi (pochodeň hasí v řece Moravě), a Sapienzy, s ratolestí a hořící pochodní směřující vzhůru, která odkazuje k šťastné, nadějné budoucnosti, tak mají renesanční charakter. "A to v tom, jak sedí, jak se dívají, jaké mají oblečení, jaké jsem použil barvy..." vysvětluje Surma. Záměrně volil přírodní pigmenty. Například na oblohu sehnal azurit ze Sibiře, na oděv Sapienzy použil lapis lazuli z Afghánistánu – nejvzácnější pigment tohoto typu na světě. "Byl jsem šťastný, že se mi ho podařilo získat. Má specifické vlastnosti. Je totiž mletý podle středověkých zvyklostí, tedy na hrubé frakce. Tím se dosáhne krystalických zrníček, jež jsou semitransparentní. Když na tyto krystalky zasvítí sluníčko, odrazí se od podkladu a tím se umocňuje svítivost a zářivost pigmentu," popisuje Radomír Surma s jiskrou v oku. Přírodní je i "zlatý" rám hodin, malovaný jarositem z Ruska. Ten má podobné vlastnosti jako lapis lazuli. Vypadá jako okr, ale na fasádě se krásně rozsvítí.

Myšleno je na každičký detail. Sluneční hodiny pochopitelně budou ukazovat čas (i když ten sluneční), ale především je o nich třeba uvažovat jako o uměleckém díle. Podkresbu udělal Radomír Surma do čerstvé omítky a i při samotné malbě se držel osvědčených klasických postupů, používal přírodní minerální pigmenty, plátky zlata a palladia, lazurování i stínování pro maximální plastičnost.

Foto: vlevo Jan Procházka, vpravo Radomír Surma

"Téma Chronose a Sapienzy je momentálně, s ohledem na současnou situaci, velmi aktuální. Musíme se naučit žít s tím, že smrt přijde a že může přijít i dřív, než bychom si přáli. A zároveň je tu i Sapienza a s ní naděje do budoucna," upozorňuje na nadčasovost postavy Chronose v nadživotní velikosti, který symbolizuje čas a smrt, a postavy božské alegorické bohyně moudrosti a naděje Sapienzy. 

Na malbě dále nalezneme černou orlici s iniciálami FJ, jedná se tedy o orlici Františka Josefa I., a olomouckou orlici s iniciálami MT, tedy Marie Terezie. Jde o takzvaný polepšený olomoucký znak, který už dnes ale město nepoužívá. Po vzniku Československa se totiž Olomoučané vzdali výsady, kterou jim Marie Terezie udělila z vděčnosti za hrdinnou obranu města při zhruba dvouměsíčním obléhání pruskou armádou. Tehdy Marie Terezie věnovala Olomouci do znaku své iniciály ve štítu. Obě orlice jsou opásány Řádem zlatého rouna. Tento řetěz sice náleží pouze Františku Josefovi I., ale Radomír Surma sáhl k heraldickému sjednocení. Nad oběma orlicemi je symbol se zobrazením Nejsvětější Trojice.

Kromě autorových podpisů obsahuje malba také malou hříčku - v přesýpacích hodinách, které najdeme jako symbol u postavy Chronose, je ukryt malířův autoportrét.

Foto: Jan Procházka

Nově vzniklé sluneční hodiny budou tvořit výrazný kontrapunkt k orloji a erbu na severní straně budovy radnice. Působí monumentálně, jsou plastické, takže vynikne každý detail. I tak se však na malbě nachází pár maličkostí, které na první pohled patrné nejsou. Na hodinách pochopitelně nechybí autorova signatura, jsou na nich však ukryty i další tři podpisy. A vnímavému pozorovateli neunikne autoportrét zakomponovaný do přesýpacích hodin. "Je to taková hříčka reality vzniku malby, kdy jsem na přesýpací hodiny chtěl namalovat přesný odraz výjevu naproti radnici, kde je budova divadla, a když jsem se zkoušel dívat do zakřiveného tmavého skla, jak to vypadá, ve stínu divadla jsem viděl hlavně sebe. Tak jsem se tam po vzoru Jana van Eycka namaloval," usmívá se Radomír Surma.

Momentálně pracuje restaurátor Radomír Surma na posledních slunečních hodinách, které ozdobí zeď radnice proti Moravskému divadlu. Ty budou dokončeny ještě tento týden.

Foto: Jan Procházka

Vlastní malba trvala oproti původním předpokladům déle. "Sluneční hodiny sice zabraly více času, vše je ale vyvedené do detailů, vyšperkováno pomocí lazur a stínování tak, aby bylo možné je považovat za monumentální dílo," říká Surma.

Olomoučané je poprvé spatří už za týden. "Lešení by se mělo sundávat příští týden, konkrétní den bude teprve upřesněn," uvedl mluvčí radnice Michal Folta s tím, že vše záleží na termínu dokončení posledních hodin a časovém harmonogramu lešenářské firmy. Pak by měly být odhaleny nejen unikátní nárožní hodiny, ale také sluneční hodiny, které zdobí zeď směrem k Moravskému divadlu a směrem k Dolnímu náměstí. 

AKTUALIZACE:
Sluneční hodiny budou slavnostně odhaleny v úterý 12. května v 11:30.