Lidé po mozkové mrtvici, infarktu, těžkém úrazu hlavy, míchy či končetin. Těm všem může pomoci k návratu do běžného života nové špičkové vybavení, které zakoupilo Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Sofistikované přístroje pro rehabilitaci pacientů po těžkých úrazech, moderní terapeutické stoly, lehátka, polohovací postele či systém určený pro rehabilitační péči o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními stály 35 milionů korun.

Fakultní nemocnice Olomouc pořídila nové rehabilitační technologie díky projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexní rehabilitační péče. Celkový rozpočet projektu, který bude ukončen 30. září tohoto roku, činí 35 milionů korun. Pět milionů dala ze svého rozpočtu sama nemocnice, z evropských dotací šlo téměř třicet milionů korun. "Příjmová stránka rozpočtu našeho zařízení stále klesá. Jsme proto rádi, že jsme na nové technologie obdrželi významnou evropskou dotaci, bez níž bychom si takové zařízení nemohli dovolit pořídit ještě několik let. Vybavení získané díky projektu umožní našim pracovištím rehabilitační péči na špičkové evropské úrovni," těší ředitele olomoucké fakultní nemocnice Romana Havlíka.
Podle primáře Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc Aloise Krobota je pořízení nového vybavení investicí, která nebude příliš stárnout a může sloužit dalších deset až dvacet let. "Moderní medicína se potýká s jedním velkým problémem. Dokážeme zachránit prakticky téměř každý lidský život, ale je otázkou, jak potom těžce postižené a zasažené lidi vrátit zpět k normálnímu běžnému fungování. K tomu právě slouží ve vyspělém světě rehabilitační centra, přičemž to naše je důležité i tím, že má vzhledem k postavení fakultní nemocnice výrazně nadregionální charakter," vysvětlil Krobot.

Jednou z nejnákladnějších technologií pořízených v rámci projektu je simulátor chůze na pohyblivém pásu, na němž zcela imobilní a hůře pohyblivé pacienty jistí závěsný systém. "Přístrojový komplet je určen pro specifickou individuální zátěž v krokovém stereotypu. Kromě zrakové zpětné vazby, kdy pacient na monitoru přesně sleduje pohyb svých nohou, a současně elektrofyziologické kontroly umožňuje přístroj přesně dávkovat odlehčení tělesné hmotnosti," popsal funkci přístroje za devět milionů korun primář Krobot.
Další rehabilitační systém pořízený z projektu - analytický chodící pás - je určen pro pacienty, kteří jsou již schopni samostatnější chůze. "Reálné prostředí lze simulovat pomocí videoprojekce, například můžeme pacientovi do cesty postavit virtuální schod nebo jinou překážku, kterou musí překročit. To vše přispívá k lepší efektivitě tréninku," upřesnil Krobot. "Kombinace všech technologií, které jsme díky projektu mohli pořídit, nemá v rámci střední Evropy konkurenci. Moderní přístroje nám umožňují pracovat s takřka nepohyblivými pacienty. Navíc snižují i fyzické nároky na personál. Na naše zaměstnance na druhou stranu klademe vzhledem k pokročilým technologiím mnohem vyšší nároky, které souvisí s ovládáním těchto složitých zařízení," doplnil Alois Krobot, jehož oddělení pečuje ročně o sedm až osm set pacientů, kteří zde leží na lůžku.

Speciálním kardiologickým ergometrem disponuje díky projektu nově klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace. "Nové přístrojové vybavení je technicky na zcela jiné úrovni než to, které jsme používali v minulosti. Personál může na monitoru vidět až šest pacientů současně a podle aktuálních hodnot pak i upravit režim jejich cvičení. Takové cvičení je pro pacienta samozřejmě bezpečnější a my můžeme říci, že pro nastavování pohybové aktivity i lepší," popsala přednostka kliniky Eliška Sovová, podle níž v olomoucké nemocnici evidují na šest set případů infarktu ročně, ne všichni pacienti s touto diagnózou jsou ale ochotni se rehabilitačních cvičení účastnit.