Strhující tanec, filmově opulentní hudba a jedna velká tragédie. Moravské divadlo zítra uvede Macbetha. Shakespearovský baletní celovečerák již od minulé sezony chystá režisér a choreograf Robert Balogh, v zajímavých alternacích se předvede jak Renáta Mrózková, tak Ivo Jambor.

Hra o rázné přeměně člověka z respektovaného hrdiny na opovrhovaného a věčně zatracovaného vladaře. Hra Williama Shakespeara, nyní baletní zpracování v Moravském divadle pod taktovkou choreografa Roberta Balogha.
"Je to můj reprezentativní titul, proto jsem velmi rád, že bude uveden i v Olomouci," tvrdí režisér. Právoplatný reprezentativní titul. Balogh se totiž k Macbethovi vrací již podruhé, úplně první seznámení proběhlo v roce 2007 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Baloghova verze však vychází především z ruského baletu hudebního skladatele Kirilla Molčanova (choreografii dostal do parády Vladimir Vasilijev), jehož premiéra se uskutečnila v moskevském Velkém divadle roku 1980.
Kirill Molčanov. Ruský skladatel, jenž během své kariéry zabrouzdal jak na pole divadelní, tak filmové. "Macbeth patří k Molčanovým nejlepším titulům, které kdy zkomponoval. Jeho hudba má díky své dramatičnosti a dlouhé řadě zvratů velmi výrazné, skoro až filmové pojetí," chválí si soundtrack celé inscenace Balogh.

Totální spojení

Macbeth neboli tragédie ctižádosti. Režisér to vidí takto: "Macbeth podnícen dvojznačným proroctvím propadne klamu o své výjimečnosti a svou vůli staví nad zákonitosti a řád tohoto světa. A když ho konečně dostihne určený úděl, uvědomuje si marnost a bezvýznamnost veškerého svého snažení. Smrt pro něho znamená trapný konec nesmyslného života," vysvětluje Balogh dekadentnost, ve které se Macbeth koupe na konci svého životního příběhu. Středobodem celé tragédie ovšem není jenom sám Macbeth, ke slovu se také dost podstatně dostává jeho manželka, sama Lady Macbeth, která by v Baloghově podání měla být za hlavní hybatelku všech činů svého nezdárného manžela.
Macbeth a jeho Lady. Dvě ústřední postavy, dva zásadní klíčové party. V případě obou rolí se Balogh rozhodl vyzkoušet naprosto odlišné alternace. V první bude na jevišti poletovat již několikrát opěvované duo Ivo Jambor & Lena Iliina, v té druhé se pak blýskne Jan Seitl s Renátou Mrózkovou. Budou tančit a hrát. "Herci hlavních rolí si užívají i své náročnější, psychologické momenty. Náš Macbeth je přesněji řečeno taneční divadlo, zkrátka v něm dochází k totálnímu spojení tance, herectví a příběhu," vysvětluje Balogh.

Teď

Hudba, interpretace Shakespeara, herectví. Na řadě jsou scéna a kostýmy. "Vycházíme z výtvarně velmi zajímavého provedení, které bylo k vidění před dvěma roky v Ostravě," připomíná Balogh. Na stoličce s nápisem Scénograf od začátku seděl Jan Dušek, o kostýmy se zase postarala Klára Vágnerová. Obé prý značně stylizované, skromně využívající historické prvky, ve výsledku velmi současné. Macbeth s přesahem do pálivé současnosti? Přesvědčovat nebo zklamávat se může každý zítra od sedmi večer. První repríza je na menu hned v pondělí 16. listopadu, rovněž od sedmi.

Williame, jak je to s Macbethem doopravdy?

Jedna z posledních tragédií z pera Williama Shakespeare spatřila světlo světa v roce 1606, tedy ve stejnou dobu jako další z jeho významných děl Král Lear. Inspirací pro Macbetha byla pro autora historicky doložená postava Macbetha I., skotského krále, který zde panoval v letech 1040 - 1057. Shakespeare hru napsal na počest Jakuba I. Stuarta, jenž v první polovině 17. století vládl Anglii, Irsku a zároveň také Skotsku. Za jeho panování tedy došlo k důležitému propojení obou zemí a uklidnění odvěkých sporů. Sám údajně velmi rád užíval megalomanské označení král Velké Británie.