CHOV V ZOO OLOMOUC
Olomoucká zahrada chová vlky Hudsonovy od roku 2007. Za celou dobu existence chovu se zde úspěšně odchovalo celkem 48 mláďat. V roce 2010 pro ně vznikl zcela nový velký výběh. Původním záměrem v něm bylo chovat tato zvířata společně s medvědy baribaly. S ohledem na obavy, že se medvědi k vlkům mohou chovat agresivně, byl vybudován tak, aby ze společného výběhu vlci měli možnost několika průlezy utéci do svého vlastního prostoru. Situace v praxi ale byla zcela opačná. Ti, kdo couvali a cítili se nekomfortně, byli medvědi, proto byl počet vlků v tomto společném výběhu snížen a od myšlenky jejich poklidné společné domácnosti v plném počtu bylo upuštěno.
"Přibližně 6. 5. 2019 se narodila mláďata, která zpočátku matka pečlivě ukrývala v noře, ale dnes se už vypravila i na komentované krmení s ostatními vlky," nastínila zoolog Jitka Vokurková.

OBECNÉ INFORMACE
Domovem vlka Hudsonova je okolí Hudsonova zálivu. Na jihu obývá lesy, na severu rozsáhlé pustiny pokryté sněhem a ledem. V zimních měsících teploty spadají až k - 40 °C. V takto nehostinném prostředí není pro vlka nikterak snadné ulovit cokoliv. Do vínku mu nebyla dána rychlost, ale vytrvalostí oplývá nebývalou. Lov pro něj představuje strastiplné cesty za potravou, kořist mnohdy pronásleduje i několik dní pospolu s dalšími členy smečky. Jejich potravou se stávají polární zajíci, sobi, losi a tuleni. Vlci žijí v přísně organizovaných společenských skupinách, v nichž nejen loví, ale i brání území náležící smečce a současně dodržují pravidla, mladí se podřizují starším. Celé skupině vévodí alfa pár, dominantní samice je současně jediná, která má výsadní právo se rozmnožovat. Kdyby tohoto interního nařízení jiná ze samic neuposlechla, osud jejích mláďat by mohl být zpečetěn. V případě, že se vyskytne v jejich teritoriu vlk cizí, jsou nekompromisní. V lepším případě ho vyženou, v horším usmrtí. Nejinak si počínají s norami, v nichž při svých poutích za potravou naleznou nedostatečně chráněná vlčata, která pro ně představují potravní konkurenci.

ZAJÍMAVOSTI
Mláďata se rodí v barvě mokré popelavé hlíny, s přibývajícím věkem jim srst bělá. Na daleké cesty za potravou se vypravit nemohou kvůli náročnosti, dospělí jedinci se vydávají na lov bez nich. A jelikož nemají jinou možnost, jak potomkům maso dopravit, nažerou se do syta a po návratu k vlčatům maso vyvrhují.