Bang! Prásk! Třesk! Vladislav Kracík v Divadle Tramtárie představil čerstvou pestrobarevnou komedii. Zbrusu novou inscenaci s názvem I na Batmana občas padne smutek pojal jako jednu velkou parodii a zároveň i poctu komiksu jako takovému. A rozhodně tu nenechal zazářit pouze legendárního Netopýřího muže.

Mizera. Jiří Mizera. Průměrný člověk. 27 let, redaktor jednoho nejmenovaného deníku. Občas s neúspěchem píše o sportu (který ho vůbec nezajímá), občas se podobně zoufale snaží psát o kultuře (které moc nerozumí). V práci ho navíc neustále terorizuje a přede všemi shazuje jeho dominantní nadřízená. A soukromý život? Také žádná sláva. Mizera totiž jednoduše nemůže najít vhodnou přítelkyni, svou životní lásku. A tak, ve chvílích největší nouze, ve chvílích nejsilnějšího zoufalství, opouští Mizera realitu. Opouští realitu a s úsměvem na tváři se noří do jiného, mnohem pestřejšího, rozmanitějšího světa. Do světa komiksů…

Divadelní inscenace autorského textu režiséra Vladislava Kracíka a dramaturgyně Lenky Jorníčkové je divočina. Divočina se vším všudy. Nečekejte náročný příběh, nečekejte hořké drama, nečekejte osudové řeči, dialogy. Batman v Tramtarii je rozesmátý zábavný kousek, jenž vzdává hold komiksovému médiu. Na jedné straně tu stojí chrabrý temný rytíř, na té druhé spousty dalších známých i méně známých postav, jež brouzdaly (a některé z nich ještě pořád brouzdají) stránky kreslených sešitů. Sličná i nebezpečná Catwoman neboli Kočičí žena, za každé situace věrný sluha Alfréd, upíří krasavice Vampirella, sexy nymfomanka Barbarella či zákeřně jedovatá Poison Ivy. Přesto ale nejde o pouhou přehlídku autorových oblíbenců z kreslených dobrodružství. Představení je divoké, má dynamické tempo, je vtipné, má energii, je skrz naskrz protkané komiksovou nadsázkou, přitom tu ale v samotném jádru běží o "smutnoveselou" story o nešťastníkovi, jemuž se zkrátka v životě nevede. Každý den, už několik let se koupe ve své průměrnosti a trapnosti a svět zběsilých komiksových eskapád pro něho znamená jediný možný únik. Útěk z šedivé, průměrné, stereotypní reality do světa bez hranic, zábran, norem. Realita versus snění. Že to zavání filozofováním? Někdy možná ano, v případě Kracíkova Batmana jde (bohudík!) o švihlou a svěží komediální jízdu, která nepostrádá to nejhlavnější, totiž tuny nadhledu.

Vše je tu přehnané, komiksově neomezené, i díky tomu také jednoduše funkční a jaksepatří zábavné. Herci (Marian Zedník coby hlavní "hrdina" Mizera, Dagmar Rybářová alias Mizerův čerstvý ženský cíl, Martin Dědoch coby úhlavní "záporák" Adam ad.) jsou schválně patřičně zaujatí, vyhrocují veškeré emotivní výstupy, místy přehrávají. Přitom ale jakkoli nic nenarušují, nekazí, neboť jsou pevnou součástí rozjíveného celku.

Představení by se dal vytknout jedině jeho konec. Je moc rychlý, až moc otevřený, celá show kvůli němu jednoduše a nepříjemně vyšumí do prázdna. "Batmanovi" by zkrátka mnohem více slušela pořádná, samozřejmě klidně i komiksově absurdní tečka. Na druhou stranu, co si budeme povídat, většina komiksových příběhů a jejich, v současné době nesmírně populárních, filmových adaptací často nekončí pouze u prvního dílu. Ve finále jakoby Kracík a spol. volali: "Dobrou noc, pokračování příště."

Ano, i na samotného Batmana občas padne smutek, ale pokud se tomu tak stane v Tramtárii, slz a srdcervoucího dojetí se zkrátka nedočkáte. Kracík představuje zdařilou komedii se sympaticky "ujetým" humorem, jež rozhodně není pouze a jedině pro fanoušky komiksu. Na své si tu přijdou jak oni, tak všichni třicátníci, čtyřicátníci, vysokoškoláci, středoškoláci i spousty dalších průměrných hrdinů.

Batmanovy březnové reprízy: úterý 10.3. a 31.3. vždy v 19:30