Někomu se daří lépe, někomu hůře. Podle ředitele Okresní hospodářské komory Olomouc Radima Kašpara jsou firmy, které navzdory krizi posilují. Ale je tu i řada těch, které naopak potřebují pomoc, což komora aktivně dělá. Myslí si, že přijde avizovaná vlna obrovské nezaměstnanosti a vidí už světlo na konci tunelu?

Známe se řadu let a tak s dovolením nebudeme předstírat, že si vykáme a bavíme se formálně. Rozhovorů jsme absolvovali několik: hned na začátku jeho působení v hospodářské komoře, nad pivem i při dalších příležitostech. Radim Kašpar má totiž obrovský přehled a o jednotlivých členech komory, kterých je přes půl druhé stovky, toho ví hodně a většinu informací včetně čísel sype z rukávu. Tentokrát jsme se sešli v jeho kanceláři, které dominuje jeho masarykovská sbírka bust, pamětních talířů a dalších předmětů, vztahujících se k zakladateli samostatného československého státu. Naše povídání se ale tentokrát bude točit kolem současné neutěšené situace....

Co ty a covid? Potkalo tě to?
Nevyhlo se mi to. Lehl jsem přes Vánoce, měl jsem zimnici, horečku a kašel, ale naštěstí to nebylo nějak dramatické. Nedávalo mi smysl, abych chodil k lékaři nebo na testy, místo toho jsem byl poctivě dva týdny doma v karanténě. Paralelně, i když jsme se nepotkali, byli nemocní i oba moji rodiče. U těch byl průběh horší, ale klepu na dřevo, zvládli jsme to. V lednu jsem pak šel na test protilátek, kde jsem si ověřil, že to opravdu byla ta čínská potvora.

V nedávno vydané tiskové zprávě píšeš, že “podnikatelům patří obdiv za to, jak tu situaci zvládají.” Buďme konkrétnější. Jak tedy tu situaci zvládají?
Je složité to zobecnit. My jsme se na podzim stihli podílet na standardním průzkumu podnikatelského prostředí v Olomouci, což je projekt, který město realizuje co dva roky. Na vzorku zaměstnavatelů testuje různé otázky a vzhledem k tomu, že se to dělá už zhruba dvacet let, je velmi zajímavé, sledovat historický vývoj. Letos jsme se zaměřili i na otázky spojené s Covidem. Osobně jsem absolvoval asi dvacet hodinových rozhovorů s předními zástupci významných zaměstnavatelů. A bavíme-li se o dopadech, tak nejčastěji firmy štvalo, že s covidem měly snížený počet zakázek a zvýšené náklady v souvislosti s hygienickými opatřeními. Asi čtyřicettři procent firem uvedlo, že dopad covidu byl na ně malý nebo žádný. Třicetsedm procent pak označilo dopady jako negativní a dalších patnáct jako silně negativní. Když to zjednoduším, je to skoro půl na půl. To se ale bavíme spíše o výrobních firmách, firmách z průmyslu. Některé firmy dokonce prosperují lépe než předtím. Na druhou stranu víme, že jsou segmenty jako restaurace, hotely, cestovní ruch, ale třeba i kadeřníci, maséři a mnoho dalších, kteří to mají opravdu náročné. A hlavně je to už moc dlouhé a možné úspory z dřívějška jsou fuč. Podepisuje se to i na psychice a víme, že další dopad to ještě mít bude.

Ty říkáš, že někomu se daří lépe. To by mě zajímalo, komu…
Je to zase různorodé. Jedou technologické firmy, obrovský boom je v sektoru e-komerce. Prosperují firmy ze segmentu nanotechnologie či biotechnologie. Ale i standardním strojírenským firmám se docela daří. V několika jsem nedávno byl a víceméně tu krizi nepocítili. Je samozřejmě rozdíl, zda se vyrábí komponenty, nebo finální výrobky. Ale i v automotive se to různí. Třeba výroba spojená s elektromobily jede, naopak u něterých tradičních produktů je pokles. Fakt je to firma od firmy jinak.

Tak zkus být ještě trochu konkrétní...
Před pár dny jsem si třeba telefonoval s ředitelem Mory Moravia, který mi prozradil, že nestačí vyrábět, jakou mají poptávku. To samé Miele. Lidi jsou víc doma a víc pečují o domácnost a začali obnovovat spotřebiče. Nebo třeba olomoucká firma Lorika, která se zabývá hygienou, tam je to jasné. A třeba Weba, která vyrábí komponenty pro Porsche, taky hlásí, že poptávka je obrovská. Zákazníky, kteří si kupují Porsche, asi covid tak úplně nezasáhl, aby si místo toho koupili Dacii.

---

Jedna realita je PR vládních představitelů, druhá realita je pak ta reálná. A ta často neodpovídá těm slovům a proklamacím...

Dá se po tom téměř roce odhadnout, jaké bude mít krize dopad na region? Zvýší se třeba nezaměstnanost?
Já to vždycky říkám na první pohled trochu kontroverzně. Paradoxně se firmy na větší nezaměstnanost těší. Dlouhodobě tu máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. To s sebou nese řadu problémů: firmy které chtějí expandovat, nemůžou, protože nemají pracovníky. Vyplývá to i z toho zmiňovaného průzkumu, v němž dlouhodobě firmy říkají, že opravdu největším problémem pro ně je právě nedostatek kvalifikované pracovní síly a zaměstnanců. Pokud by se zvýšila nezaměstnanost, bude více volných lidí na trhu práce a firma si může vybírat. Zatím nezaměstnanost roste jen pozvolna, pořád ještě běží vládní nástroje jako program Antivirus a podobně. Ale myslím, že už by to mělo skončit, je to v neprospěch ekonomiky a konkurenceschopnosti. Lidé jsou zvyklí, že práci mají jistou. A to není dobře, konkurence je dobrá, ať na sobě lidi pracují a neberou věci automaticky.

Prognózy na jaře a začátku léta byly dost děsivé: jakmile skončí vládní programy, firmy začnou masivně propouštět a bude tu opravdu hodně lidí bez práce… Myslíš, že to pořád hrozí?
Nemyslím si to. Skok nebude velký, řekl bych, že přijde jen takové lehké ozdravení. Signály od firem jsou, že zakázky mají, některé si zaměstnance chtějí udržet i proto, že věří, že ekonomika se znovu raketově nastartuje.