S půlročním zpožděním se akademický malíř Petr Zlamal rozhodl připomenout výstavou obrazů v Olomouci své narozeniny. Šedesátka je dnes vnímána jako "ranec" jen mladými; zvyšující se průměrný věk i počet stoletých činí z Petra Zlamala umělce s perspektivou. Tak to konečně viděli všichni, kteří se na vernisáž výstavy jeho obrazů do Galerie G přišli podívat.

Bylo plno. Umělec má mnoho známých, dosti přátel a nemálo fandů a fanynek. Přišli za ním, ale přišli i zhlédnout jeho aktuální dílo obohacené o několik nejranějších děl a také pláten z osmdesátých let.
Petr Zlamal je dnes nejvýznamnějším představitelem uměleckého rodu. Patřil k němu (vlastně ho založil) Petrův otec Willhelm, narozený v roce 1915 ve Šternberku, kde jím umělecký rod zapustil kořeny. Patří k němu i Petrův syn Josef, nedávný absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Brémách u profesora Rolfa Thieleho, a konečně i Petrova choť Blanka, autorizovaná architektka. To je dost velká síla, aby byla nepřehlédnutelná. Zlamal má dost znalostí a jazykových dispozic, aby dokázal iniciovat zahraniční projekty, a to jak v Rakousku či Německu, tak i ve spojení s kolegy-přáteli v Itálii a jinde. K nejpozoruhodnějším realizacím patřily nadační výtvarné projekty v devadesátých letech minulého století spojené se šternberským klášterem.
V naznačeném kvasu zůstávalo Petru Zlámalovi ještě dostatek sil k vlastní tvorbě. Výtvarní teoretikové jubilanta řadí k výrazným představitelům expresivně laděné figurativní tvorby. Jeho rozměrná plátna působí monumentálně, nikoli však dekorativně. Nevyjadřují příběh, ani nekotví v konkrétnu. Mají blízko k abstrakci, poněvadž konkrétno je v nich potlačeno expresí, jakousi naznačenou a trochu i zahalenou fikcí či modifikací reality.
Obrazy Petra Zlamala obdivují především sběratelé, kteří se vyléčili z představ, že by se jim k dnešku hodila kombinace líbeznosti, půvabu a harmonie a dávají přednost racionalitě, silnému barevnému akordu a technice.
Obrazy Petra Zlamala jsou pro ty, kteří z nich dokážou přijímat energii a aktivizovat se. V tomto smyslu jsou Zlamalovy obrazy výbavou na dlouhou trať, ne-li na celý život.
Jeden z nich mám doma a zjistil jsem, že s ním rozmlouvám skoro vždycky poté, co potkám nebo zakopnu o blba.
Jubilejní výstava naznačuje, že Petr Zlamal uvažuje o další výtvarné parketě. Možná si bude chtít ověřit či zhodnotit své potlačované schopnosti pro asociativní nakládání s kontrasty.