Kde je brzda, spojka, plyn, jak točit volantem a jak co nejlépe vztyčit a ukázat prostředníček. Výčet těchto znalostí a dovedností je v poslední době, zdá se, základním předpokladem pro řízení vozidla. A to ať už se jedná o souzeného piráta na D1 či automobilové ňoumy neznající pravidla silničního provozu u kruhového objezdu u olomouckého Globusu.

Mezinárodně známé urážlivé gesto ruky se vztyčeným prostředníčkem se v českých luzích a hájích již plně etablovalo a našlo si své pevné místo ve společnosti i například na politické scéně (vzpomeňme, kolikrát letěl prostředníček vzhůru v poslanecké sněmovně, i na výmluvy, že adresát tohoto gesta byl takto označován za jedničku). V poslední době mi však připadá, že urážlivé gesto se stalo i pevnou součástí automobilového provozu. Prostředníčkem si podle soudního projednávání zašermovali i aktéři kauzy piráta silnic, který na D1 vytlačil a donutil havarovat jiný pomalejší vůz.

S gestem vymezujícím jasné postavení toho, na koho je namířeno, se však při silničním provozu setkáme nesčetněkrát i v Olomouci. Vysvětlení oblíbenosti používání vztyčeného prostředníčku je pragmatické. Gestikulace tohoto druhu je časově mnohem úspornější než zastavovat a s dotyčným si povídat, cože to bylo za nepěknou věc, kterou provedl. Namířený prst ne osudu, ale nadávky, byl před časem adresován i mně. Tentokrát to však nebyl výsledek mé chyby či nešikovnosti za volantem, ale pouze malost, zabedněnost a škodolibost majitele prostředníčku, který na mě zamířil.

Poměrně pravidelně se dostal už i do hlášení Zelené vlny, jelikož na pár set metrech zde můžete popojíždět dlouhé minuty. Jedná se o poslední úsek ulice Pražská, na který navazuje kruhový objezd. Dosti frekventované místo má však předpoklady co nejvíce kolonám zamezit. Jako rychlost je zde povolená sedmdesátka a silnice je rozšířená do dvou jízdních pruhů. To všechno je hezké, kdyby však mezi Olomoučany nevzniklo zvláštní nepsané pravidlo, že se bude používat pouze pravý jízdní pruh a ten, kdo se odváží jet vlevo, je vyvrhel hodný věčného zatracení, protože ostatní předjíždí, zatímco oni se hlemýždím tempem šinou směr kruhový objezd. Nejde mi ani o nevraživé pohledy, které na mě hází popojíždějící řidiči vlevo, jako spíše o situaci, když ke kruhovému objezdu přijedu a oba pruhy se tu slučují. Bible řidičů, tedy Pravidla silničního provozu, v takové situaci hovoří jasně. Funguje pravidlo "zipu", tedy střídavé najíždění řidičů do slučovaného pruhu. V těchto konkrétních olomouckých podmínkách však bible neplatí a tím se vracíme k mé historce, kdy na mě mířil prostředníček. Z levého pruhu se chci napojit, ale ouha. Jedno auto mě nepouští, druhé auto mě nepouští. Popojíždím tedy a snažím se tak naznačit, že v mém záměru je skutečně dostat se na kruhový objezd. Když vtom vedle sebe uvidím v automobilu starší (zřejmě) manželský pár, který se na mě dívá, sleduje mou snahu, ze široka se usmívá a vrtí na mě hlavou, že mě rozhodně nepustí. Nechápavě rozhazuji ruce a ukazuju na značku slučování pruhů. Brunátný pán a žena s naondulovanými vlasy své obličeje zkřiví do ještě prapodivnějšího šklebu a na scéně se ukazují staré dobré prostředníčky, které na mě mávají. Pravidla silničního provozu úpí, slušnost se schovává kdesi v koutě a logický pohled na situaci si zřejmě vzal dovolenou.

Asi o dva týdny později jsem jel stejným místem znovu. Unavený po celém dni, myslel jsem na spoustu jiných věcí a rozhodně jsem neměl sílu na to se před objezdem marně dobývat do sloučeného pruhu. Zůstal jsem vlevo a šinul se. Kruhový objezd se přiblížil a já zprava zaznamenal přijíždějící auto. Jelikož jsem nechtěl kázat vodu a pít víno, přibrzdil jsem a nechal řidiče zařadit se. Pak už jsem pouze sledoval, jak se na mě řidič otáčí a přes své zadní okno mi ukazuje vztyčený palec. Chvíli jsem si připadal jako borec nakonec ve sportovních zprávách. Pochopil jsem, že je to další z těch, co již nesčetněkrát asi podnikli marný boj v tomto silničním úseku. Usmál jsem se a spokojený pokračoval ve své cestě. Vyzývám proto všechny automobily řídící Olomoučany. Naučte se pořádně pravidla (nejen silniční) a dodržujte je. Možná se pak jednou také budete cítit také jako borci a ve své cestě budete pokračovat spokojeně dál, místo toho, abyste chytali křeče do svých prostředníčků.