"Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě..." Tak tento text Obchodníka s deštěm jsme na nedávném Beerfestu na Lazcích volat ani nemuseli. Pršelo dost. Přesto jej ostravská kapela Kryštof zazpívala. "Vím, že bysme jej dnes zrovna hrát nemuseli, ale fanoušci by nám to asi neodpustili," prohlásil se smíchem lídr Kryštofů Richard Krajčo.

Loni jste na olomouckém Beerfestu premiérově představili píseň CyRáno, rok předtím to byl Atentát. Z obou se staly velké hity. Co jste si pro Hanáky naplánovali do třetice?
Tentokrát nic. Olomouckou premiéru měly jen písničky z nové desky, kterou jsme vydali v lednu.

Právě novou desku Jeviště kritika hodně sepsula za to, že je "jiná" než čtyři předchozí...
Je jiná tím, že kapelu už nebaví hrát stále dokola ty samé věci. Kapela se musí vyvíjet. K nové desce jsme přistoupili pro někoho moc progresivně, pro někoho jsou texty příliš otevřené nebo moc čitelné, pro někoho jsou zase zašifrované, že jim vůbec nerozumí. Ten přístup k ní je asi individuální. My jsme přišli vždycky s něčím novým. Když vyšel Mikrokosmos, byl "příliš alternativní", po něm Rubikon zase najednou moc "hitový"... Vždycky se snažíme přinést něco nového, protože chceme, aby nás to stále bavilo.

Máte v Jevišti nějakou svou oblíbenou skladbu?
Je jich víc. Mám hodně rád Jeviště, které desku otvírá, hodně se mi líbí i Bůhvíkam - ta je společně s Jízdou v protisměru jednou z nejlepších skladeb, které jsme kdy natočili. Baví mě i svižnější věci. Jsem rád, že jsme našli odvahu jít někam jinam, takže se mi líbí i Malý princ nebo Stísněná. Kritika nám ale vyčítala, že to není pro nás uvěřitelný sound.

Mně se hodně líbí i DigiHrách, ke kterému napsal text Xindl X. Svým typickým způsobem v ní paroduje současnou dobu.
Předem jsme se s Xindlem X domlouvali, o čem by měl text být. Je to paradoxně písnička, za kterou jsme dostali největší pleskanec přes hlavu. Kritici psali, že to není naše řeč a náš jazyk, to si ale nemyslím. Sám jsem uvízl ve virtuálních sítích, ale není to podle mě ten správný směr, kterým bychom se měli vydávat. Ta skladba je takový trochu zdvižený prst a výsměch nejen společnosti, ale i sám sobě. Místo abychom psali ručně a posílali si dopisy, komunikujeme přes Facebook. A už na tom asi nic nezměníme...

I když tomu počasí venku nenasvědčuje, přece jen se blíží léto. Co s kapelou plánujete?
Loni jsme hodně jezdili po slovenských festivalech, teď nás čekají ty české. Pak se vydáme do klubů a na jaro příštího roku chystáme průkopnickou věc. Rozhodli jsme se dobýt trochu jiný prostor a nakombinovat hudbu ještě s jiným médiem. Bude to hodně zajímavé, prostory, ve kterých budeme hrát, jsou velice omezené, takže doufáme, že se strhne velký boj o lístky.

Můžete být konkrétnější?
Nechte se překvapit. Všechno prozradíme, až bude pravý čas.

A budete hrát i tady u nás?
Nejsem si jistý, ale myslím, že v Olomouci bychom měli hrát taky. Ten prostor, do kterého se chystáme, je totiž i tady.

Máte toho opravdu hodně, stíháte i nějaké natáčení nebo hraní v divadle?
Už asi rok natáčím ve Zlíně seriál pro Českou televizi. Ten teď končí a já jsem rád, protože mi to zabralo hodně času, ani jsem nečekal, že to bude tak moc práce. Seriál je z koňského, dostihového prostředí a měl by běžet asi od ledna příštího roku. Spolu s Vilmou Cibulkovou hrajeme hlavní role. Dlouho jsem se nedíval na nic, co bych natočil a líbilo se mi to. Na tenhle seriál se ale těším.

Musel jste se kvůli roli učit jezdit na koni?
To už jsem uměl. Bohužel ale nehraju postavu, která by na koni moc jezdila. Ze začátku jsem tak trochu vekslácký a manažerský typ, který se začne starat o farmu a tahat ji z těch největších průserů. Jinak jsem ale herectví dost omezil a nechtěl bych na tom moc měnit.

Kde vidíte sám sebe za pět let?
Doma.

V klidu, daleko od mediálního prostředí?
Média mě svým způsobem hodně iritují, i když vím, že je člověk tak nějak potřebuje. Nemám rád nesolidní média, která neustále hledají něco, čím by člověka pošpinila, pokud s nimi nespolupracuje a nejde jim na ruku. A to já nedělám.

Bráníte se pomluvám?
Já to radši přehlížím. Většinou se ke mně dostanou přes někoho a i poté se je snažím ignorovat. Je v nich samé "údajně", "prý" a "možná"... Teď mě třeba napadají za Facebook, přes který komunikujeme s fanoušky. Byl bych ale velký blázen, kdybych se svým "ksichtem" a jménem komunikoval takovým způsobem, jakým o mně píšou. S tím ale člověk nic nenadělá a náš právní systém ani moc neumožňuje, abych se podobným věcem bránil. Ideální by pro mě bylo, být někde v klidu a občas si vyjet na pár koncertů. A svůj čas trávit s rodinou.