Známý malíř, cestovatel a samorost Libor Vojkůvka se v sobotu oženil. Na olomoucké radnici si vzal o 38 let mladší partnerku Dagmar. "Rubens měl taky mladší partnerku a jak potom maloval!" usmíval se malíř na otázku velkého věkového rozdílu. Svatba svérázného umělece proběhla v humorném duchu: ztichlou renesanční budovou se neslo i jeho jódlování.

První rozhovor po svatbě

Čím to, že jste do toho tak praštil?
Ono to tak není znenadání. Je to nádherná můza, podívejte se na ní. Je pro mě nekonečným zdrojem inspirace...

Ale je o hodně mladší...
Tak to bych vzpomněl jiného velikána - Rubense. Ten měl taky mladší ženu a jak potom maloval! A mě to lidi pořád říkají, že v poslední době maluju čím dál líp. Kéž to vydrží!

Kam vyrazíte na svatební cestu?
Těch bude hodně. Čtyři, pět svatebních cest. Nejdřív Kostarika, Guatemala a Nikaragua, pak se vrátíme a hned jedeme do Thailandu, pak Švédsko...

A co potomek? Uvažujete?
(odpovídá manželka) To se neplánuje, to prostě přijde nebo nepřijde. (Vojkůvka) Ono to ještě není vidět? (smích)

Letos pětašedesátiletý Libor Vojkůvka se se svou budoucí manželkou seznámil před třemi roky. "Pracoval jsem tehdy na obraze a potřeboval pomocnici. Dagmar měla restaurátorský kurz a uměla dělat s počítačem, tak jsem jim vzal na brigádu. Ta se nakonec protáhla na tři roky," usmíval se krátce po obřadu čerstvý novomanžel. A pracovní spolupráce trvá stále. "Ona umí s počítačem a anglicky, americky a finsky a všude se domluví, já jenom rusky a blbě. Co bych si bez ní počal?" vtipkoval Vojkůvka, který ze své partnerky nespustil oči. Olomoucká radnice v sobotu zažila trochu jiný obřad. Před jedenáctou hodinou se před obřadní síní sešla asi čtyřicítka svatebčanů, mezi nimiž nechyběl například Vojkůvkův dvorní galerista Jiří Skácelík či umělcovy děti a vnoučata. Obřad si nenechali ujít ani novináři. Za zvuků Lou Reedovy nesmrtelné Perfect day pak svatebčané vstoupili do sálu. Vojkůvku doprovázela dcera, nevěstu přiváděl otec.

Novomanžele oddával Vojkůvkův přítel - olomoucký radní Karel Šimša. Ten ve své řeči přirovnal lásku k obrazu."Některé tahy štětcem jsou klidné a plné pohody, jiné však v sobě mají neklid, napětí či nervozitu. Je mnoho nebezpečných tahů štětce, které mohou potkat obraz vašeho společného života. Nedovolte, aby se tyto problémy dostaly mezi vás, ale vždy jim čelte společně. Jste jeden druhému oporou a při tvorbě společného obrazu za všech okolností stůjte při partnerovi," popřál snoubencům Šimša.

Po obřadu se čerstvým manželům z teplé radnice do venkovního mrazu moc nechtělo. Pózovali fotografům a Vojkůvka si neodpustil ani své oblíbené jódlování, které se ztichlou budovou skvěle neslo. Vyděsil tím akorát další svatbu, která se už v předsálí obřadní síně chystala.

Družný umělec byl ve vydařené náladě. Před radnicí vytáhl několik lahví nejrůznějších lihovin a připíjel si i s kolemjdoucími, kteří mu ochotně gratulovali. "Pojďte se zahřát, právě jsem se oženil," lákal zmrzlé Olomoučany. Zimou zkřehlí, ale stále se smějící svatební hosté ho k odchodu přiměli až asi po čtvrt hodině. "Šiřte všude moji slávu," vzkázal ještě prostřednictvím novinářů světu.