I v průběhu letošního roku pokračovaly práce na obnově pláště olomouckého farního kostela sv. Mořice, započaté v roce 2018. To, jak se památka vizuálně změní, budeme moci posoudit v následujícím roce, kdy bude rekonstrukce dokončena.

Farní kostel postavený v duchu pozdní gotiky v průběhu 15. a počátkem 16. století v místě starší sakrální stavby, k jehož regotizaci došlo na konci 19. století pod vedením stavitele Franze Kottase, nyní prochází památkovou restaurátorskou obnovou. Zvolená konzervační metoda pláště kostela ponechává odhalené kamenné kvádry i s jejich vizuální působivostí a typickou strukturou. Aby však obnova splnila svůj účel, kameny musely být zpevněny konsolidanty na bázi kyseliny křemičité podle stupně jejich poškození a následně se povrch kamenů ošetřil hydrofilní ochrannou suspenzí.

Takto zvolené technologii předcházely konzultace s předními odborníky v České republice i se specialistou v oboru restaurování kamene z Německa, a to za účasti investora, kterým je Římskokatolická farnost svatého Mořice Olomouc. Zásadní otázkou pro experty bylo ošetření nezvyklého druhu kamene: droby polymiktního slepence, který se sice výrazně podílí na charakteristickém vzhledu věže, ovšem jeho nasákavost pro zpevňující prostředky je téměř nulová. Kromě droby byl na jižní věži použit jako stavební materiál pískovec. Některé kvádry se z důvodu míry poškození vyměnily za náhrady z vyhnánovského pískovce. Součástí celého procesu obnovy kamenných kvádrů byla také jejich barevná úprava po provedeném zpevnění. Restaurátorský tým přistoupil v podzimních měsících po vzorkování k patinaci kamenných kvádrů droby za použití třech druhů pigmentů, kde jako pojivo slouží slídová moučka, s co nejvěrohodnějším ztvárněním povrchu kamene. Cílem takto zvolené technologie je snížení zatékání do kamenného materiálu a zároveň udržení charakteru a vzhledu povrchu jižní svatomořické věže.

Jaký bude celkový dojem z plochy kamenného pláště věže, posoudí plně pozorovatel až v následujícím roce po odstranění lešení. "Není vyloučeno, že vizuální podoba památky, tak jak jsme zvyklí ji dlouhodobě vnímat, se změní. Zvolený restaurátorský postup byl však shledán jako jediný vyhovující, déletrvající a bezpečné řešení vzhledem k netypickému druhu použitého stavebního kamene a potřebě prodloužení životnosti stavby," uvádějí památkáři.