Reklama

Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána, venku je 14.7 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Ředitel olomoucké fakultní nemocnice Havlík: Ve třetím stupni se epidemie nedá zastavit

Rozhovory

12.12.2020

Pavel Vysloužil

Roman Havlík řídí už devátý rok největší organizaci v Olomouckém kraji s 4200 zaměstnanci a milionem pacientů ročně. Funkce ředitele Fakultní nemocnice v Olomouci je však jen jednou z jeho tváří. Stejně zaníceně hovoří o trvale udržitelné zahradě, na které hospodaří, našem boji s přírodou, který nemůžeme vyhrát, celostní medicíně či otužování v rybníce nedaleko domu.

Roman Havlík

(* 11. 4. 1965)

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v oboru všeobecné lékařství a od roku 1994 pracuje ve FNOL jako chirurg. Jeho odbornou specializací jsou operace slinivky břišní. od 1. března 2012 je ředitelem nemocnice, předtím ji ještě rok s pověřením vedl.
Profesor Havlík přednáší a publikuje doma i v zahraničí, hovoří čtyřmi jazyky (angličtina, němčina, francouzština a ruština). Během své profesní kariéry pracoval na zahraničních stážích v Londýně v Hammersmith Hospital, jako chirurg sbíral zkušenosti také v Rakousku a ve Francii.
Roman Havlík obdržel Cenu primátora za přínos k rozvoji nemocnice a zvyšování odborné úrovně této instituce.

Začíná to být obehraná písnička, ale potřetí za tento rok nepříjemně rostou čísla nakažených koronavirem. Odborníci se shodují, že systém zachytí tak polovinu pacientů, protože další půlka se z různých důvodů nenechá testovat, nebo neoznačí lidi, se kterými byla v kontaktu. Můžeme podle vás skončit stejně špatně, jako při vrcholu druhé vlny před půldruhým měsícem?

Myslím, že jsme se zase poučili a nemůžeme to nechat zajít tak daleko jako v říjnu a listopadu. Na jedné straně musíme zasahovat citlivěji, abychom dali do rovnováhy jak svobodu jednotlivce, tak ekonomiku. Na druhou stranu je jasné, že třetí stupeň systému PES epidemii nezastaví a čtvrtý jen tehdy, jestliže budeme všichni striktně dodržovat pravidla. Pokud se toto nepodaří, můžeme očekávat další vrchol mezi svátky. V pátek jsme otevřeli další covid oddělení, abychom reagovali na současnou situaci. Přesto si myslím, že říjnová krize se nemusí opakovat.

Jak skloubit svobodu jednotlivce, rozvoj ekonomiky a systém opatření proti epidemii?
Obecně se snažíme bojovat s přírodou, s nemocemi, nehledáme symbiózu. Mnoho lidí za sebe nechce nést zodpovědnost, nejsou obezřetní vůči rizikům nákazy, nestarají se o své zdraví, a pak se chtějí spolehnout na systém, který ale není dokonalý. Po těch měsících, co tu je pandemie s námi, můžeme říct, že průběh nemoci ve většině případů přímo souvisí se zdravím člověka, kterého postihne. Bohužel podle statistik hraje roli také vysoký věk. Je ale nutné podotknout, že i komunikace vládních opatření a časté změny v nich mohou mezi lidi vnést zmatek.

Foto: Jan Procházka

Jak to myslíte s tou symbiózou?

Myslím, že zdravotnictví by mělo být víc o zdraví než o nemoci. Ve většině případů řešíme až následky něčeho, ale málo pracujeme ve prospěch člověka do budoucnosti, nedíváme se na něj jako na celek, ale výčet různých orgánů a poruch. I když přírodu nikdy zcela nepochopíme, měli bychom se o to pokusit. Takzvaná západní medicína má svoje limity a v průběhu dalších let se dočkáme, že celostní pohled na člověka bude nad všemi odbornostmi.

To zní z úst chirurga a vrcholového zdravotnického manažera téměř neuvěřitelně.

Za tím, co říkám, je mnohaletý kontinuální vývoj a zkušenosti. I když pracujeme se špičkovou diagnostikou a nejnovějšími výdobytky vědy, pořád nejsme schopni určit, jak se bude vyvíjet stav každého jednoho nemocného člověka. Prognózu děláme ze statistik, ale každý jednotlivec drží část svého osudu v rukou sám. Po těch letech vím, že podstatnou roli hraje i energie, vnitřní síla, vůle a nastavení člověka. Dobře udělat chirurgický zákrok je pouze jedna část celého procesu.

O vás se ví, že to, co říkáte o souladu s přírodou či zodpovědnosti za vlastní zdraví, také sám reálně žijete. Běháte maratony, jste téměř samostatný v produkci ovoce a zeleniny, otužujete se.

S maratony už jsem sice skončil, ale pořád běhám nebo jezdím na kole. Otužování je velmi dobrý prostředek k posílení imunity, u nás na vesnici se toho chytlo asi dvacet dalších lidí. Co se týče práce na zahradě, snažím si pěstovat většinu věcí sám. Navazuji na generace mých předků, kteří se zemědělstvím na Hané živili. Je to také dobrá aktivita pro vyčištění hlavy od práce.

Foto: Jan Procházka

Před časem jste začal s osobními videopřenosy. Každý týden nahráváte poselství o stavu fakultní nemocnice a přidáte i něco osvěty a doporučení. Nechystáte se na politickou dráhu?

Vysílání vzniklo jako prostředek k tomu, jak rychle a nezkresleně informovat v dnešní hektické době zaměstnance. Nemá smysl psát e-maily, které si velká část lidí nepřečte. Že se kanál dostal i na veřejnost, nevadí, v nemocnici nemáme co tajit. Co se politiky týče, není to můj šálek kávy. Pokud chci usilovat o nějakou změnu, je lepší ji žít sám a jít příkladem, ne ji někomu nutit prostřednictvím politické moci. Paradoxně si myslím, že politik je méně svobodný ve vyjadřování názorů – musí brát ohledy na strategii, voliče, stranu a podobně. Spoustu energie taky věnuje politice samé, a ne těm tématům, která prosazuje.

Přesto, v kuloárech se mluví o tom, že jste dostal nabídku na ministerské křeslo po plukovníku Prymulovi…

Ano, chvíli jsem to zvažoval. Ale vyloženě jako odbornou, časově omezenou krizovou misi. Myslím, že je mi lépe tady v Olomouci a že jsem tady prospěšnější. Jsem rád, že nabídku přijal pan docent Blatný.

Nechybí vám někdy skalpel, peán, hák nebo jiné chirurgické nástroje? Spousta kolegů manažerů si ráda občas odskočí z kanceláře na sál.

Vlastně mi to úplně nechybí. Jsem rád, že mám tu možnost nastavovat procesy, souhru mezi jednotlivými obory a lidmi a ve finále tak pomoci ne jednomu, ale mnoha pacientům. Jednou za čas se však na sál podívám, abych úplně nevyšel ze cviku.