Zkušení veteráni, ale také ani ne šestiletý chlapec usedli včera na Horním náměstí za šachovnice proti velmistru Sergeji Movsesjanovi, který tu v předvečer festivalu Olomoucké šachové léto sehrál tradiční simultánku. Většina soupeřů proti němu nehrála poprvé a žádný ho nevyvedl z míry.

Třicet šachovnic, třicet sedm hráčů a jeden velmistr. V Olomouci se včera už po deváté ukutečnilo ojedinělé šachové odpoledne. Veřejná simultánka s aktuálně 42. hráčem světového žebříčku Sergejem Movsesjanem je olomouckým unikátem, který už tradičně zahajuje festival Olomoucké šachové léto, na který přijíždějí reprezentanti z celého světa. Na náměstí ale s Movsesjanem mohou poměřit své síly hráči "z ulice" - tedy každý, kdo najde odvahu a zbude na něj místo.

"Tato akce je určena hlavně pro mladé hráče. Většina z nich chodí pravidelně a mohou si tak vyzkoušet, jak se za rok zlepšili. Už několikrát se navíc stalo, že jsem hráče, se kterými jsme se utkali zde na náměstí, potkal po čase na řádném turnaji," vysvětlil Sergej Movsesjan. Podle něj je smyslem akce také propagace šachu. "Já osobně si z toho moc šachových zkušeností neodnesu, spíš to chápu jako exhibici. A navíc si zlepším fyzičku," usmíval se velmistr, který během simultánky nachodí asi čtyři kilometry. "Ze začátku jsem nosil společenskou obuv, teď už dlouho vím, že si musím vzít tenisky a kšiltovku, jinak bych to nevydržel," dodal.

Samotní hráči se na simultánku těší. "Zkoušel jsem to před třemi roky. Od té doby jsem trénoval, ale zase mě porazí. To ale nevadí, je to zábava," prozradil těsně před zahájením hry důchodce Pavel Stibor. To Jan Kolašín měl cíl jediný. "Věřím, že ho konečně porazím. Už jsem to zkoušel několikrát, doufám, že dnes to vyjde," řekl hráč.

Své síly s velmistrem včera změřil také pětiletý Jan Kolář z Mohelnice. "Hrajeme s bratrem už dlouho. A teď chodím do kroužku. Je to bezva a mám to hned před domem," prozradil maličký šachista překvapeným novinářům. Jeho maminka Lucie Kolářová pak prozradila víc: "Poprvé začali hrát se starším bratrem když mu byly ani ne tři roky. V kroužku je nejmladší a prý tam nikdy žádný předškolák nechodil," pochlubila se maminka. A že by mohl jednou z malého Honzíka vyrůst druhý Movsesjan? "Tak o tom zatím nepřemýšlíme. Dokud ho to baví, ať hraje. Až bude větší, tak se uvidí," dodala. Malý Honzík nakonec Sergeje Movsesjana neporazil, držel se však statečně třiadvacet tahů. Porazit velmistra se podařilo jen třem borců, se čtyřmi Movsesjan uhrál pat. Simultánka začala v šestnáct hodin, poslední partie dohrával velmistr kolem dvacáté hodiny, Žádný ze soupeřů ho však nedokázal vyvést z míry.