Ve čtvrtek 25. června začal v Olomouci 11. ročník přehlídky současného umění XY – výstavy s procházkou / procházka vernisážemi. Podtitul Budapešť v Olomouci odkazuje k současné maďarské scéně, kterou letošní výběr představuje napříč osmi olomouckými galeriemi a výstavními prostory. V průběhu společné procházky městem se odehrálo osm vernisáží výstav, koncert a dvě performance. První ze zahájených výstav končí 25. července, většina potrvá až do 10. září.

Výstavy napříč městem otevírají otázky, které se dotýkají celé střední Evropy: co přetrvává po politických proměnách, jak obrazy působí ve veřejném prostoru, kolik tlaku unese tělo i společnost, jak se tradice stává politickým nástrojem a jak se osobní vztahy mění v technologicky zprostředkované realitě. 

Do programu je zapojeno 19 umělců, umělkyň a uměleckých kolektivů spojených s budapešťskou scénou. Do Olomouce přijelo 18 zahraničních hostů, mezi nimi umělci, kurátoři a spolupracovníci jednotlivých výstav. Na přípravě a realizaci se podílel 30členný tým kurátorů, organizátorů, umělců, produkčních a dalších spolupracovníků napříč olomouckou nezávislou kulturní scénou. Vizuál letošního ročníku vytvořila budapešťská ilustrátorka Dorottya Poór.

První zastávkou byla Galerie XY s výstavou Post-Transition State of Doubt, kterou připravil kurátor Jakub Frank ve spolupráci s budapešťskou galerií kisterem. Výstava představuje díla osmi autorů a autorek z posledních dvaceti let a sleduje, co přetrvává po politických a společenských proměnách — a co se začne ukazovat až se zpožděním. K otázkám maďarské společnosti se vztahuje prostřednictvím přímého politického komentáře, osobní symboliky, práce s pamětí, jazykem, humorem i každodenním gestem.

Galerie Véčko představuje fotografický soubor Eszter Sárkány A bit more yellow, a bit more sour…, který zkoumá, jak se tradice stává obtížně dostupnou ve chvíli, kdy její politický význam převáží nad osobním prožitkem. Vitrína Deniska uvádí kreslířskou a objektovou instalaci Hanny Szabó-Sáfrány Sending Kisses, vycházející z každodenního gesta líbání předmětů kolem sebe. Polibek zde není jen projevem blízkosti, ale i způsobem, jak zkoumat odstup.

Specifický formát nabízí vitrínová telegalerie 9:16pm. Projekt Ádáma Alberta EPHEMERA. EVERYTHING IS OURS! se zabývá vizuální kulturou Maďarské republiky rad z roku 1919 a tím, jak politické symboly, architektura a veřejná gesta vstupují do kolektivní paměti. Výstava se odehrává na vertikální HD obrazovce, k jejímuž poměru stran odkazuje název galerie, a spouští se každý den ve 21:16. Přístupná je do dvou hodin ráno.

Basement Studio uvedlo výstavu Viktórie Monhor Itt a narancs, hol a narancs, která vznikala v době debat o škrtech ve financování kultury, proměnách veřejnoprávních médií a politických změnách v Maďarsku. Výstava pracuje s motivem prahu — mezi osobním a politickým, skutečnou a reprezentovanou přítomností, vnitřkem galerie a veřejným prostorem ulice. Během zahájení proběhla performance Holding On, při níž umělkyně čelem přidržovala pomeranč proti výloze galerie tak dlouho, jak bylo možné.

Výrazný sociální moment přinesla zastávka v Praktiku, který se nachází naproti olomoucké vazební věznici. Vernisáž výstavy Architecture Uncomfortable Workshop: Dům Molloyů sledovali po celou dobu i lidé z oken protější budovy. Budapešťský kolektiv zde pracuje s objekty známými z každodenního života, které zároveň přestávají být tím, čím se zdají. Během zahájení zazněl úryvek z Beckettova textu The Unnamable, v němž se objevuje představa neprostupné hranice, stěny či uzavřeného prostoru „kompaktního jako olovo“. Právě olovo, s nímž kolektiv pracuje, je křehké, snadno se láme a neabsorbuje vodu, tedy základ života. V instalaci tak funguje jako materiálová paralela smrti, a přesto na dotek překvapivě působí organicky.

Galerie PAF uvedla audiovizuální instalaci Tamáse Pálla Blank State, která se ptá, jak vzniká sdílený svět ve chvíli, kdy se ten starý rozpadá. Páll sleduje undergroundové komunity v prostředí poznamenaném průmyslovými projekty, technologickou infrastrukturou, ekologickými změnami i geopolitickými narativy. Opuštěné biodomy, továrny na baterie pro elektromobily nebo lithiové doly se zde stávají místy, kde vznikají nové kosmologie, rituály a formy kolektivní imaginace.

Závěrečná zastávka ve Studiu G21 představila výstavu Lőrinc Borsos: Přeťatý červ odpouští pluhu II., která propojuje malbu, graffiti estetiku, náboženské a mytologické motivy, popkulturní znaky a posthumanistickou imaginaci. Během vernisáže zazněl také výklad, který upozornil na obrazy nikoli pouze jako na objekty, ale jako na aktéry, kteří mohou aktivně působit ve veřejném prostoru — jak ukazuje propaganda, reklama nebo politické symboly. Zahájení doplnila zvuková performance maďarské umělkyně cy4ntist. Výstava ve Studiu G21 končí jako první z celého programu, a to 25. července.