Historiky z Vlastivědného muzea v Olomouci nedávno překvapil nečekaný nález kolekce pozdně barokních kreseb moravského malíře Josefa Winterhaldera ml. a neznámých kreseb rakouského malíře Paula Trogera či jeho nejbližšího okruhu. Soubor s druhé poloviny 18. století má cenu zhruba sedm milionů korun, jeho umělecká hodnota je ale ještě podstatně vyšší. Podobné nálezy se přitom v muzeu nedají vyloučit ani do budoucna.

Jen necelý půlrok po skončení velkolepého výstavního projektu Olomoucké baroko / Výtvarná kultura let 1620 - 1780 zavládla v olomouckém Vlastivědném muzeu opět barokní euforie. Příčinou se stal objev složky s 39 volně loženými kresbami, které z větší části vytvořil jeden z nejvýznamnějších moravských malířů druhé poloviny 18. století Josef Winterhalder mladší (1743 - 1807).
Cenný objev neznámých barokních kreseb se uskutečnil v souvislosti s probíhající celkovou inventurou a novým uspořádáním muzejních sbírek, které se navrátily do nově zrekonstruované depozitární budovy muzea. "Vzhledem k velikosti sbírek, v nichž Vlastivědné muzeum eviduje na milion předmětů, se však s největší pravděpodobností nejedná o objev poslední," odhaduje ředitel muzea Břetislav Holásek. "O nalezených kresbách se v minulosti vědělo, byly nějakým způsobem zařazené, ale teprve v rámci probíhající inventury pozvaní odborníci přesně určili, o co se jedná," dodal Holásek s tím, že v příštím roce si bude moci prohlédnout soubor kreseb v nově opraveném interiéru muzea i široká veřejnost.

Doposud neznámé kresby Josefa Winterhaldera ml. obsahují několik návrhů a skic jeho později realizovaných děl. "Jedná se například o freskové výzdoby proboštského kostela na Hradišti sv. Hypolita u Znojma nebo kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích," uvedl vedoucí historického ústavu Vlastivědného muzea Filip Hradil. Další kresby jsou podle něj akademického a studijního rázu či kopiemi děl jiných autorů.
"Jedná se o unikátní kolekci kreseb, která značně rozšiřuje naše znalosti Winterhalderova díla. Kresby vznikly průběžně mezi roky 1765 a 1800, a přestože nejsou signovány, některé z prací obsahují malířovy rukopisné poznámky," řekl jejich objevitel a přední odborník na dílo Josefa Winterhaldera ml. Tomáš Valeš z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Velkou pozornost zasluhuje také doposud neznámá kresba pocházející z ruky předního rakouského malíře první poloviny 18. století Paula Trogera (1698 - 1762), případně jeho nejbližšího okruhu, která se rovněž nacházela v objeveném souboru a snad tvořila součást pozůstalosti Winterhalderovy sbírky kreseb. "Vynikající kresba v typicky trogerovském přednesu zajímavě rozšiřuje příklady trogerovsky orientované kresby ve sbírkách na našem území a vzbudila již i pozornost odborníků ze zahraničí," zmínil Filip Hradil.
Soubor obsahuje i další díla prozatím neurčených autorů z přelomu 18. a 19. století. Jeho původ a pozdější osudy jsou však zahaleny rouškou tajemství. "Domníváme se, že některé z kreseb získalo Krajské vlastivědné muzeum v 50. letech minulého století, je však možné, že kresby z Winterhalderovy pozůstalosti mohly být už před druhou světovou válkou součástí sbírky Historického musea města Olomouce," uvedla historička umění a kurátorka Vlastivědného muzea Markéta Doláková.