Začátky ve Vysokých Tatrách, snaha i přes tehdejší totalitní režim cestovat a dostat se s horolezeckými výpravami do míst, které nebyly běžně přístupné, obzvláště ne pro něžné pohlaví. Žena, která jako první pokořila šestou nejvyšší horu světa Čo-Oju, založila a dodnes dohlíží na chod nemocnice v Baltistánu – o tom všem vyprávěla v úterý večer Dina Štěrbová v kapli Božího těla v rámci cyklu přednášek cestovatelů konající se každé úterý pod záštitou Univerzity Palackého a organizátorů výstavy Šangri-la.

Tyrkysová bohyně, jak se v překladu nazývá Čo-Oju, šestá nejvyšší hora světa měřící 8 201 metrů, si vybrala i své oběti. Mezi ně patřil také vzor Diny Štěrbové, kterým byla francouzská horolezkyně Claude Koganová. O 25 let později v roce, v roce 1984, se Dina Štěrbová nezalekla výzvy a tuto horu s Čechoameričankou Věrou Komárkovou zdolala, přičemž vytvořily první československý a první ženský výstup na tuto horu v historii.

Její první expedice se však odehrála už v roce 1970, když jela se svým manželem do Karákóramu (západní Himaláj). Vzpomínala na tehdejší problémy s cestováním. Byly to výlety přes celý svět a výbava, nejen ta horolezecká, odpovídala dané době. Dobrodružné cesty nepatřily mezi nejbezpečnější, politická situace a terén ztěžovaly výpravy, na druhou stranu se díky komplikacím mnohdy stávaly nezapomenutelnými. Navíc trasy, které se dnes dají ujet za den, trvaly třeba i týden. V Karákóramu tedy došla na vrchol Mani Peak (6 685 m). "Docela dobře se mi dýchalo a začala jsem věřit, že to neplatí, že žena ve výšce nemůže normálně fungovat," zavzpomínala Dina na to, že s převýšením žádné problémy neměla.

V 70. letech spadla klec. Jednou za čtyři roky se konaly státní expedice a tam byl tak veliký přetlak výborných horolezců, že žena neměla šanci se tam dostat: "Ale mohly jsme jezdit na Kavkaz a několikrát jsme se dostali na Pamír." V roce 1977, necelé dva roky před ruskou invazí do Afganistanu, se tam s kamarádkou vydaly vlakem, z čehož měly následně problémy i v Československu. Stalo se, že Svaz Československých horolezců uvažoval o jejím vyloučení. Její kamarádku spolucestovatelku na výletě postřelili, takže musela dál vyrazit sama: "Vydala jsem se na dlouhý pochod a během 11 dnů se mi podařilo vylézt do 7 500 metrů, což dodnes považuji za zázrak." Dále si v roce 1980 prosadila první ženskou Československou výpravu do Himalájí. Jejích úspěchů je opravdu nespočet, ale střechu světa, Mount Everest, nikdy nepřekonala.

Dina Štěrbová postupně opustila sportovní lezení a přesunula oblast svého zájmu směrem k pomoci lidem. Opět se vrátila do Pákistánu, kde zřídila společně s Víťou Dokoupilem českou polní nemocnici, jejímž cílem je pomáhat Baltiům – horskému národu, který žije ve velice nehostinných přírodních podmínkách a umírá na "banální" zdravotní problémy plynoucí z nedostatečné lékařské péče a také neadekvátního životního stylu. Radostí jí je, že už zachránili několik životů, stále fungují a rozvíjejí se.

Příští týden 18. 3. 2014 se můžete těšit na přednášku Rudolfa Švaříčka, který bude vyprávět o svých cestách po Bhútánu.