V České republice je v současnosti zhruba každé desáté novorozeně nedonošené. Dobře si v tomto směru vede Nemocnice Šternberk. Ze zdejší porodnice si během loňského roku rodiče odnesli domů 31 dětí, které měly při narození méně než dva a půl kilogramu, což jsou jen zhruba 2,5 procenta zde narozených dětí.

Příčin v posledních letech vzrůstajícího počtu předčasných porodů je hned několik. Jednak roste věk rodiček, a díky umělému oplodnění tak dostávají šanci rodit ty ženy, u nichž by to ještě před pár lety vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a tehdejším schopnostem medicíny nebylo možné. Není neobvyklé, že umělé oplodnění dnes vyhledávají už i budoucí matky ve věku nad čtyřicet let. S umělým oplodněním také souvisí vícečetná těhotenství, u kterých dochází často k předčasnému porodu.
"Dalším rizikovým faktorem jsou probíhající infekce porodních cest v těhotenství, operace na děložním čípku a děloze, či vrozené vývojové vady dělohy," upozorňuje Marek Vaca, jenž je přednostou gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Šternberk. Předčasně však podle něj rodí i rizikové skupiny matek drogově závislých, alkoholiček nebo kuřaček, které svým chováním plod poškozují. "U těchto miminek mohou být mimo nízké porodní hmotnosti a s ní souvisejícími komplikacemi diagnostikovány i vrozené vývojové vady," dodává primář s tím, že prvenství v množství nezralých novorozenců drží Praha, severní Čechy a severní Morava - tedy regiony, kde na průběh těhotenství negativně působí ekologické vlivy, migrace a sociální složení obyvatelstva.
Kontrola a zdravotnická péče o těhotné ženy se oproti dřívějším časům podstatně zlepšila, přičemž v inkubátorech končí děti, které by v minulosti zřejmě komplikované těhotenství svých matek nepřežily. "Předčasně narozených dětí se v České republice daří zachránit stále víc a klesá také počet případů, kdy nedonošené dítě čeká život s nějakým postižením," zmínil Vaca.

Největší problémy nastávají, když se narodí děti s porodní hmotností pod tisíc gramů, které přicházejí na svět již kolem čtyřiadvacátého týdne těhotenství. Zhruba šedesát procent těchto dětí je naprosto v pořádku a během dvou let zmizí z péče lékařů v normální populaci. Dvacet procent bývá lehce postižených, mohou například trpět lehkou mozkovou dysfunkcí, mají problém s učením nebo nosí brýle. Zbylých dvacet procent tvoří těžce postižené děti. Lékaři nicméně dělají vše pro to, aby dítě nejen zachránili, ale připravili do života s co nejmenším poškozením. Péče o takového novorozence je však velmi finančně náročná. Celková suma potřebná na přístroje a léky zachraňující život dosahuje několika milionů korun.
V případě, že dojde k nástupu předčasného porodu u rodičky do 34. týdne těhotenství, a také u maminek, u kterých se předpokládá, že miminko bude mít nízkou porodní váhu, je nejlepším řešením, pokud je předčasný porod ještě na začátku, takzvaný transport in utero, tedy překlad rodičky i s miminkem ještě v děloze do nejbližšího perinatologického centra. Pro šternberskou nemocnici je to perinatologické centrum na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Olomouc, s nímž šternberská porodnice při překladech maminek s předčasným porodem úzce spolupracuje. "Stane-li se ale, že předčasný porod běží rychle a maminku již nestačíme přeložit, předčasný porod odvedou lékaři na našem pracovišti a o právě narozené miminko se postarají naši lékaři z novorozeneckého oddělení a zároveň je povolán transportní tým s neonatology olomoucké nemocnice, kteří jsou již připraveni u porodního sálu k převzetí novorozence do Olomouce. Zdravá miminka narozená předčasně od 34. do 37. týdne těhotenství většinou již nepřekládáme a zůstávají v péči našich neonatologů," uzavírá primář Marek Vaca.