Známý loštický řezbář Jaroslav Beneš dokončuje v těchto dnech více než metr vysokou plastiku pravnučky lišky Bystroušky. Liška Bystrouška totiž pochází ze střítežské hájovny nad vesničkami Vacetín a Veselí nedaleko Loštic a právě na tuto skutečnost chce Beneš upozornit širokou veřejnost, stejně jako na pověsti o místních liškách, které v kraji kolem Loštic kolovaly od pradávna, v současnosti však upadají v zapomnění.

Řezbáře inspiroval k vytvoření sochy Luděk Štipl ze sdružení Respekt a tolerance, který se také zasloužil o vybudování Naučné stezky lišky Bystroušky.
Příběhy o nezbedné lišce vyprávěl hajný Gustav Kořínek malíři Stanislavu Lolkovi, jenž v roce 1889 nastoupil do Veselí na lesnickou praxi, a toto vyprávění Lolka inspirovalo k vytvoření souboru kreseb. Rudolf Těsnohlídek, kterého Lolkovy kresby zaujaly, pak děj své knihy Liška Bystrouška situoval do myslivny poblíž Bílovic nad Svitavou, protože tamní prostředí důvěrně znal. Konečně díky Leoši Janáčkovi je hrdinka jeho světoznámé opery spojována s beskydskými Hukvaldy.
Benešova socha pravnučky lišky Bystroušky drží pevně v tlapkách proslulý loštický pohár, který si "vypůjčila" z místního Muzea Adolfa Kašpara, na důkaz spřízněnosti s Lošticemi, a v něm má uschovánu jitrnici, již ukořistila cestou z lesa po Naučné stezce lišky Bystroušky z Veselí do Loštic. Na slavnou operu upomíná Janáčkova partitura, ovšem vyvedená ve dřevě, na podstavci sochy. Plastika je symbolicky zhotovena ze dřeva lípy, která se nacházela u hájovny ve vesničce Veselí.
Poprvé si budou moci sochu pravnučky lišky Bystroušky prohlédnout účastníci 34. ročníku Putování za loštickým tvarůžkem, který pořádá tuto sobotu Klub českých turistů Loštice. Pravnučka lišky Bystroušky bude k vidění přímo u domu Jaroslava Beneše v Moravičanské ulici. Ovšem pokud navštívíte krásné lesy okolo Loštic a budete se chovat tiše a k přírodě ohleduplně, možná potkáte pravnoučata lišky Bystroušky i tam.