Zajímavé vyvrcholení připravil pro olomoucké fanoušky nyní již uplynulý ročník Moravskoslezské fotbalové ligy. Za jasným vítězem soutěže Znojmem se o druhém místě rozhodovalo mezi olomouckými zástupci 1. HFK a juniorkou Sigmy. Z pomyslného stříbra a teoretické šance na postup od zeleného stolu se nakonec radovali Holičtí, kteří v předehrávce zdolali Brno B, zatímco záloha Sigmy v neděli klopýtla doma s Líšní.

Utkání mladíků Sigmy s Líšní nabídlo fotbal až překvapivě dobré úrovně a již zachránění hosté z Brna dokonce udávali tón hry. Nakonec se rozhodovalo až v poslední dvacetiminutovce. Nejprve se Olomoučané ujali vedení gólem obránce Hály a ještě dvě minuty před koncem byli na druhém místě soutěže, ovšem vyrovnávací branka nadšeně bojující Líšně těsně před koncem z kopačky střídajícího Macka poslala na druhou příčku definitivně druhého olomouckého zástupce. Holičtí tím získali ještě maličkou naději na postup do druhé ligy, protože se proslýchá, že se do soutěže nepřihlásí tým z Hlučína.
V Sigmě však i přes smolný závěr zápasu s Líšní panuje s konečnou třetí pozicí juniorky spokojenost. "Hlavní je, že někteří hráči šli výkonnostně nahoru, protože o jejich růst jde především," říká trenér rezervy Augustin Chromý.

Třetiligová sezona už je za vámi, pojďme se ale ještě na chvíli vrátit k poslednímu utkání s Líšní.
Již předem bylo jasné, že to bude těžký zápas. Líšeň hrála uvolněně, protože se už v minulém kole zachránila. My jsme moc chtěli, ale hráči před tímto zápasem nastoupili nový režim. Měli čtyři dny volna, protože nastupují od dalšího týdne do společné přípravy s áčkem. Další hráč byl na čtyřdenním kurzu, a protože máme už dost málo hráčů, takže jsme hráli se všemi zbývajícími. Na lavičce jsem už například neměl žádného útočníka a musel jsem hodně improvizovat. Ale i tak kluci moc bojovali a bylo to dobré utkání. O vítězství nás připravila nezkušenost, protože jsme těsně před koncem měli zápas dohrát jednoduše někde u rohového praporku. Přesně to charakterizuje juniorské týmy. Já bych nerad ty kluky brzdil k velké taktice a svazoval je úkoly jenom proto, abychom uhráli výsledek. Kdyby nám před sezonou nám někdo řekl, že budeme třetí, tak bych mu odpověděl, že by to bylo nádherné.

Takže s třetím místem panuje spokojenost?
Určitě ano. Ukázalo se, že někteří hráči šli výkonnostně hodně nahoru. Machalický, Murín a hlavně Honza Navrátil již nastoupili v prvoligovém týmu. Navrátil si vybojoval pevné místo svými stabilními výkony a vůbec se v áčku neztratil. Dále máme velkou radost z výkonů brankáře Šustra a i několika dalších hráčů. Důležitější než umístění jsou pro nás výkony hráčů a hlavně jejich uplatnění v prvním týmu.

Co vás čeká v příští sezoně? Bude letošní sestava tvořit kostru pro nový ročník, nebo budete budovat úplně nový tým?
Budeme hráče určitě promíchávat. Někteří přejdou do áčka a uvidíme, jak se chytnou. Někteří mají na druhou ligu a půjdou na hostování, takže zase budeme prakticky stavět nový tým. Na to jsem však zvyklý. Je to sice náročná práce, ale člověka to pořád posunuje někam dopředu. Když se podívám na naše zápasy, těžko bych našel dvě utkání, kdy jsme nastoupili ve stejné sestavě. Je to pro nás náročné, ale kluci se s tím vyrovnávají velice dobře.

Vy nyní nastupujete v rámci klubu do nové funkce, kdy budete členem hlavního triumvirátu a navíc nadále i trenérem juniorky. Jak tuto vaši další činnost vidíte?
Můj úkol je od juniorky směrem dolů. Jako šéf trenérské rady mám na starost mládež. Zrovna včera jsme měli i za účasti kouče áčka Psotky a všech dalších trenérů v klubu schůzku, na níž jsme se bavili o posunu hráčů. Řešili jsme koncepční rozhodnutí, tréninkové, kádrové, soustředění. Já jsem tyto věci dělal i předtím a víceméně jsem se radil s Jirkou Kubíčkem, které hráče si necháme a kteří půjdou pryč, a byl jsem i v kontaktu s jinými kluby. To vše budu řešit i nyní. Samozřejmě jsem jen jeden člen triumvirátu a každý týden máme schůzku s předsedou představenstva, na níž diskutujeme i ostatní věci. Práce bude určitě více, ale je to zajímavé. Nemám strach, že bych to nezvládl, ale práci si musíme zorganizovat a rozdělit. Tím, že jí bude víc, nebudu mít tolik času na dorost. Musím prozradit, že pokud se to podaří, chtěl bych proto angažovat jednoho zkušeného trenéra. Nebudu nyní ještě prozrazovat koho, ale sám projevil o tuto práci zájem a tím by mi v některých věcech odlehčil.

Triumvirát bude sestávat z předsedy představenstva Lébra a dvou trenérů: kouče áčka Zdeňka Psotky a vás jako šéftrenéra mládeže. Jak by tedy měl tento triumvirát konkrétně pracovat?
Myslím si, že změna bude spíše v administrativě. Většinu jí dělal Jirka Kubíček, ale teď to musíme rozdělit mezi víc lidí. Něco si přebere přímo Josef Lébr, dále sekretář Adam Košař a já. Mě se budou týkat smlouvy se spolupracujícími kluby, například se Zábřehem. Co se týká sportovní oblasti, každý trenér si musí pro své mužstvo hledat hráče, diskutovat o tom. Různě si mezi sebou budeme posunovat hráče, a tím vlastně budou jednotliví trenéři spolupracovat. Hierarchie našeho klubu je postavena spíše na osobnostech. Lidé na svých postech přijímají určité role a není to o tom, že bychom si tyto funkce dělili, ale včetně všech trenérů se podílíme na chodu klubu. Pozorujeme v rámci přípravných utkání i druhé hráče a vzájemně si je doporučujeme. Co je pro nás důležité, je fakt, že z druhých klubů nám nabízejí nejlepší hráče, což je pro nás velice dobré vysvědčení.