Vzpomínky pamětníků, vystoupení odborníků, promítání dokumentárního filmu i vernisáž výstavy. To vše bude součástí vzpomínkového odpoledne s názvem Povodně v Olomouci 20 let poté, které se uskuteční 8. června od 15:30 v aule Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Ilustrační foto Foto: Archiv redakce

"Díky našim hostům z Českého hydrometeorologického ústavu, Magistrátu města Olomouce nebo Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje se účastníci mimo jiné dozvědí, co povodně těmto institucím daly a vzaly. Jejich zástupci nám prozradí, jak se jejich práce za uplynulá dvě desetiletí změnila a zda se již nacházíme v situaci, kdy se Olomoučané nemusejí záplav obávat," uvedla Irena Smolová z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP a Středomoravské pobočky České geografické společnosti, jež akci pořádá. Prostor dostanou i obyvatelé Olomouce. V rámci diskuzního panelu na téma Město, lidé a voda v krajině budou moci během tříminutového vystoupení sdělit, jak velká voda v roce 1997 zasáhla do jejich života. "Zúčastnit se mohou i studenti. Někteří se třeba v roce 1997 narodili, nebo záplavy ovlivnily osudy jejich rodin. Se svými příběhy mohou seznámit i ostatní," zve zájemce Smolová. Setkání podle ní zarámuje úvodní promítání dokumentu, který v Olomouci během povodní vznikl, a závěrečnou vernisáží s názvem Povodně 1997 v Olomouci. Záplavy představují pro geografy i odborné téma. Zabývají se zejména tím, jak aktivity lidí ovlivňují průběh povodní. „Zajímá nás, zda změny, které člověk v krajině udělal, například zvyšují následky povodní, a zda je protipovodňová ochrana účinná. Všímáme si ale i toho, co v  krajině vzniká po povodních. Obdobně jako ekologové podporujeme přírodě blízká protipovodňová opatření. S protipovodňovou ochranou se ale začalo dost pozdě, a byť uplynulo 20 let, dostalo se jen na některé dílčí etapy. Zdaleka nejsme ve fázi, kdy bychom v Olomouci mohli být klidní," domnívá se geografka.

Do Olomouce velká voda s neobvyklou ničivou silou vtrhla v noci na 9. července 1997. V paměti ji mají i olomoučtí geografové, kteří tehdy sídlili na třídě Svobody. "Zařízení a dokumenty z přízemí se muselo stěhovat a část archivu byla zaplavena. Naše katedra ale naštěstí žádné velké škody neutrpěla," dodala na závěr Smolová. Více informací o akci zde.