Klasickou knihovnu nejspíš navštívil každý z vás, ale byli jste už někdy v živé knihovně? V takto unikátní knihovnu se zítra od 14:00 do 18:00 promění kavárna Střední formát. Namísto knih se tu budou půjčovat „živé knihy“, tedy zajímaví lidé, kteří vás nechají nahlédnout do svých příběhů. Čtení probíhá netradičně formou rozhovorů, během nichž se můžete dozvědět spoustu zajímavého.

Jak taková živá knihovna funguje? V podstatě téměř totožně jako běžná knihovna. Čtenář přijde do Živé knihovny, kde se jej ujme knihovník. Nabídne čtenáři katalog s anotacemi knih, které jsou dostupné, seznámí jej s pravidly a zaregistruje jej. Čtenář si pak vybere knížku na základě krátké anotace. U knihovníka zjistí, zda je možné si knížku zapůjčit. A pokud kniha není zrovna čtena někým jiným, tak ho k ní knihovník uvede. „Čtení“ trvá 20 až 30 minut. Na úvod se kniha čtenáři krátce představí a následuje prostor pro otázky a vlastní rozhovor. Pokud jsou otázky zodpovězeny před uplynutím výpůjční doby, je možné se rozloučit, knihu vrátit a vypůjčit si u knihovníka jinou. Naopak je možné knihovníka poprosit o prodloužení výpůjčky, ale pozor, aby na knihu již nebyla rezervace. Stejně tak jako účelem běžných knihoven s papírovými knížkami je zajišťovat přístupnost informací a prostor pro jejich získávání i v naší Živé knihovně je příležitost k dozvídání se nových věcí a k zamyšlení se nad různými tématy. V Živé knihovně se během odpoledne vystřídá osm "živých knih".

Přinášíme krátké nahlédnutí do jejich "anotací":
● Abstinent: "Alkohol mi nechutná, ale většina lidí říká, že to ani jim, ale že je potom sranda. Já se raději budu bavit bez alkoholu."
● Freeganka: "Studuji na zdravotnické škole a jsem freeganka. Tímto životním stylem protestuji proti nesmyslnému plýtvání za pomocíDumpster-divingu, neboli „vybírání popelnic“."
● Cigán? Gádžo? Člověk!: "Má matka je bílá Češka, můj otec Olašský Rom. Je mi 24 roků a jsem student práv.  Stojím na rozhraní mezi životem majority a minority. Setkávám se s předsudky a bezdůvodnou nenávistí na obou stranách těchto životů."
● Nevidoucí vysloužilý učitel: "Moje bílá hůl je mi legitimací, která mi umožňuje přijímání pokynů a rad, bez nichž bych mimo svůj byt nemohl existovat. Můj způsob života je veden zkušeností, že vše musím vykonávat pomalu, každý pohyb kontrolovat a zaznamenávat do paměti."
● Trochu jiný křesťan: "Dospíval jsem v hardcore punkové scéně.  Všechny instituce světa včetně církví a všech křesťanů by měli shořet na popel, lidstvo by se mělo ubírat k spravedlivým zítřkům a to klidně i násilnou cestou. Asi před dvěma lety jsem zažil krátké období, které mi převrátilo život. Prožil jsem několik těžko uvěřitelných náhod a podivných věcí, které mě nakonec dovedli mezi křesťany a k veřejnému přiznání k Ježíši."
● Veganka: "Doufám, že se mě jednou lidé přestanou bát. Nejsem členem žádné sekty, můj jídelníček se neomezuje pouze na kořínky a rozhodně nejsem nepřizpůsobivý extrémista. Pouze si přeji klidný a spokojený život pro všechny živé bytosti, a tím mám na mysli jak člověka, tak zvíře."
● Ředitelka neziskové organizace: "Lidé si občas myslí, že za svou práci nedostávám plat. Pokud ano, tak spíš jen almužnu. Někteří lidé se domnívají, že moje práce je jednoduchá a mohl by ji dělat každý."
● Abstinující alkoholik: "Ani na vteřinu jsem si nepřipustil, že jsem alkoholik a přijde mnoha průšvihů, které mě dostanou na ulici mezi bezdomovce. A o debaklu, který vzápětí přišel, a o dalších dvou, vám chci vyprávět ve své živé knize."

Tak co už jste si vybrali knihu, se kterou byste chtěli strávit příjemnou půlhodinku? Pokud ano, neváhejte a zítra odpoledne přijďte na Žerotínovo náměstí.