Knihovnická revue Olomouckého kraje 4/2008 (KROK) je závěrečným čtvrtletníkem pátého ročníku. Největší důraz je v ní kladen na vlastní knihovnické problémy a změny, jež by vedly ke srovnatelnému stavu našich knihoven se stejnými institucemi v nejvyspělejších zemích. Kupodivu se kvalitních autorů našlo dost, dokonce takových, že mají co říci i lidem, kterým jmenované sféry nejsou cizí.

Co je v posledním čísle hodno pozornosti? Zcela určitě odpovědi Američana Andrewa Lasseho, představitele knihovní asociace CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network) na otázky Heleny Veličkové zaměřené na charakteristiku "znalostní společnosti" a důsledky, jež vyplývají pro člověka z bezbřehého přístupu k informacím a jejich odlišnou kvalitou.
S touto problematikou nepochybně souvisí i text Petry Pejšové o projektu Národního úložiště "šedé literatury", obdoby systému SINGLE (System for Information on Grey Literature in Europe). Pro nezasvěcené dodejme že "šedá literatura" je literatura publikovaná na všech úrovních státní, respektive místní správy, akademických, obchodních a průmyslových organizací. Představuje dokumenty, jež nejsou dostupné přes běžné vydavatele. Jedná se i o diplomní práce, výzkumné zprávy, konferenční sborníky, firemní literaturu a podobně.
Vítanou sociologickou sondu představuje studie Dagmar Duškové Americký versus evropský sen, která se zabývá sebereflexí Američanů a Evropanů ve vztahu ke společenským problémům obou světadílů a způsobem nazírání na případné řešení globálních problémů na Zemi. Cenná je nejen autorčina otevřenost, ale i slušná srozumitelnost jejího projevu.
Sociální problém zjevuje v KROKu i Václav Cílek, jenž v článku Hikikomori: příliš inteligentní a příliš líní vypovídá o současné variantě na generaci beatniků, která patřičně zmnožena existuje ve vyspělých státech světa pod označením NEET (Not currently engaged in Employment and Education or Training) a parazituje.
Okno do zahraničí pootevřela zprávou o studijní cestě po klášterních knihovnách v Rakousku Petra Kubíčková. Pozornost věnovala benediktinskému klášteru Gőttweig, augustiniánskému klášteru Klosterneuburg, klášteru Altenburg, Zwettl, Dűrnstein a Melk.
Hranice regionálního zaměření KROKu překračuje článek k 200. jubileu Moravské zemské v Brně z pera Jany Schejbalové, KROK si ale všímá i významných institucí v Olomouckém kraji, například Muzea Komenského v Přerově a Městské knihovny v Prostějově. Připomenuta je i Knihovna roku ČR 2008 v Pavlovicích u Přerova, nechybí poznámka o podílu VKOL na kvalitní výstavě Zelené perly ve Vlastivědném muzeu Olomouc, obsáhlý výběr regionálních výročí, několik recenzí a sympatické upozornění na nový web olomoucké vědecké knihovny.
Závěrečný KROK roku 2008 stojí za bedlivé pročtení.