Diváci třináctého ročníku tematické mezinárodní přehlídky Divadelní Flora Olomouc strávili sobotní dopoledne ve společnosti Teatru Provisorium & Kompania Teatr z polského Lublinu. V loňském roce na prknech Moravského divadla s úspěchem uvedli rozpustilé komorní představení Ferdydurke podle slavné prózy Witolda Gombrowicze. Tentokrát do Olomouce zavítali s novou inscenací nadčasových Emigrantů z pera klasika absurdního dramatu, Slawomira Mrożka.

Představení se konalo v sobotu 16. května za oponou na scéně Moravského divadla, kde bylo poprvé nainstalováno a použito titulkovací zařízení s fukčním překladem, který umožňoval pohotové reakce diváků na jazykový humor intelektuálního střetu dvou polských emograntů, pravděpodobně v Paříži, nebo kdekoli v západní Evropě. Mottem letošní Flory se stala Válka idejí. Mrożek se zde hrál v zajímavé souvislosti her Havlových a Shakespearových. Mezi dvěma polskými emigranty panuje odnepaměti ideologický spor. Jeden je zástupcem ekonomické emigrace, druhý tímto postojem bojkotuje totalitní režim. Do obskurního příbytku těchto outsiderů nás citlivě zavede živá hudba v podání Maria Bogdanowicze a výmluvná scénografie Jaroslawa Koziara.

Téměř celý životní prostor emigrantům vykrývá několik televizí, které žádná z postav nesleduje (projekce-Radek Krupa) . V průběhu hry však diváci sledují absurdní sestřih autentických televizní zpráv, které vtipně polemizují s konflikty emigrantů. Na obrazovce se mihnou nezapomenutelné tváře polské politiky, kopulující opice, irský ekonomický zázrak, polský vlastenecký spot, státní hymna v podání fotbalového davu, záběry požáru...

Mezi dvěma palandami je stůl s připevněnými židlemi ve tvaru kolotoče. Oba postarší muži se po scéně pohybují přirozeně i ve spodním prádle. Jejich příběh se odehrává na Silvestra, o půlnoci také vygraduje proměna jejich vztahu, takže dojde i na sako s kravatou (kostýmy: Robert Kuśmirowski).
Zkušený režisér Witold Mazurkiewicz vedl herce místy k fyzickému herectví (touha po alkoholu, snová úzkost), bez zbytečné exprese a přehrávání hysterie. Jeho inscenace pronikají do příběhu i postav, kterým čím dál víc rozumíme, i když se chovají stále bláznivěji. Bolestný stesk po domově, hořkost a zklamání ze života, bezvýchodnost, samota a marné sny o štěstí, přátelství a soužití člověka s člověkem, to jsou jen některá témata mnohovrstevnatého textu. Autor mistrně ovládá způsob, jak nás dohnat k smíchu při představení o vážných věcech.
Herecký koncert v brilantní jevištní řeči utopený ve směšném lidském smutku předvedly osobnosti polského divadla - Jaroslaw Tomica a Michal Zgiet.