Sto dvanáct násilníků se loni muselo na čas rozloučit s pohodou domácího krbu. Je jich mnohem více než loni. Podle policistů nejsou obětí jen bezmocné ženy, které týrá partner. Stále často terorizují starší lidi jejich potomci či vnuci. Udály se dokonce dva případy, kdy násilníkům nebylo ani patnáct let.

Nejvíc násilníků bylo ze Šumperska. Policisté tam vykázali z bytu 41 lidí. Na Přerovsku to bylo 29 lidí, na Olomoucku 21. Vykázali také 14 lidí na Jesenicku a 7 na Prostějovsku.

Zatímco v roce 2010 bylo z bydliště vykázáno šedesát násilníků, loni jich bylo už o polovinu více. Podle policistů je to jeden z dopadů hospodářské krize. "Lidé jsou frustrovaní, ztrácejí práci, nedaří se jim. Určitě to hraje roli," domnívá se komisař Zbyněk Hanzl, který má domácí násilí na starosti. Policisté přitom podle něj musí pečlivě posuzovat, kdy už násilník opravdu překročil mez a je možno ho vykázat. "Policisté musí na místě zjistit, zda k násilí skutečně došlo ve společném obydlí, zda se opakuje, zda jsou jasně dané role násilníka a oběti a zda se situace zhoršuje. Pokud jsou tyto podmínky splněny, může policista násilníka vykázat na deset dnů. Soud potom může tuto dobu výrazně prodloužit," popsal Zbyněk Hanzl. Policista se podle něj nemusí rozhodnout okamžitě, má na to čtyřiadvacetihodinovou lhůtu. Oběti domácího násilí je potom nabídnuta pomoc intervenčního centra. "Máme v týmu právníky, sociální pracovíky i psychloga. Oběti tak může pomoci s jednáním třeba se soudem či policií, psycholog jí pomůže tuto nelehkou situaci zvládnout," vysvětlil Drahomír Ševčík, zástupce ředitelky olomouckého intervenčního centra. Násilník se podle něj musí o sebe postarat sám. "Policista mu maximálně poskytne seznam hotelů či ubytoven v okolí," podotkl Ševčík a zdůraznil, že nebyl zaregistrován případ, kdy by násilník kvůli vykázání utrpěl nějakou zdravotní újmu.

Drahomír Ševčík zdůraznil, že násilníky nejsou zdaleka jen muži. "Je to sice nejčastější, ale přibývá i případů, kdy je obětí muž. A bohužel nám vzrůstá i smutná statistika takzvaného mezigeneračního násilí, tedy týrání rodičů či prarodičů dětmi, případně vnoučaty," uvedl Ševčík. Tyto problémy jsou přitom značně komplikované. Zejména senioři se totiž na policii sami zpravidla neobrátí, bojí se totiž o osud svých potomků. "Většinou to odhalí sousedé či pečovatelská služba, než se to dostane do rukou policie, trvá to ale zpravidla kolem deseti let," připustil Ševčík. Postižený senior i v případě, že se do domácích problémů vloží police, často odmítá podniknout příslušné právní kroky. "Nabídku pomoci přijmou, ale radikálnější kroky dělat odmítají," přiblížil Ševčík. Policisté vykázali v souvislosti s mezigeneračním násilím loni z bydliště 36 lidí, případů násilí mezi partnery bylo 84. U těch se čas, který uplyne od začátku potíží do prvního kontaktu s policií výrazně zkrátil. Bývalo to mnoho let, dnes se tato doba pohybuje v rozmezí jeden až tři roky.

Domácí násilí patří v Česku mezi trestné činy od června 2004. Vykázat na deset dní z domova lidi, kteří ubližují svým blízkým, smí policie od ledna 2007. Intervenční centra mají pobočku v každém okresním městě. Lidé, kteří potřebují pomoci je mohou kontaktovat sami. Kontaktní informace i mnoho užitečných rad naleznou na webových stránkách centra,