Pocit velkého uměleckého svátku převládl v početném publiku, které se zúčastnilo zahajovacího koncertu 19. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v olomouckém chrámu sv. Michala. Judu Makabejského Georga Friedricha Händela nastudoval soubor Czech Baroque Ensemble Orchestra & Choir dirigovaný Romanem Válkem, jehož taktovka všechny interprety přímo mobilizovala k mimořádnému výkonu.

První koncert letošního Podzimního festivalu duchovní hudby se uskutečnil za přítomnosti arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského Jana Graubnera, hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka a mnoha dalších významných osobností. Došlo k dokonalému naplnění očekávaného zážitku z interpretace díla z doby baroka, díla v Olomouci dosud neinterpretovaného. Šestnáctičlenný sbor připravený Terezou Válkovou v sugestivním výkonu ve své interpretaci ani v nejmenším nepochybil. Z dnešního hlediska přispělo ke kurióznímu vyznění orchestru i četné zastoupení barokních fléten, cembala, trubek a dalších nástrojů.
Neopomenutelnou součástí skladby se staly virtuózní sólové zpěvy, na nichž jako by plynul děj, který líčil osvobozující boj Židů v čele s Judou Makabejským proti syrskému králi, korespondující v čase vzniku interpretovaného díla s bojem Londýňanů s Edinburskými, kteří byli představiteli v paměti tehdy ještě stále oživované skotské invaze do Anglie (1648). Sólové party brilantně přednesli sopranistka Marie Fajtová, kontratenor Piotr Olech, tenor Jaroslav Březina a dunivým basem vybavený Roman Janál. Zřejmé byly u pěvců kvality získané specifickým studiem barokních zpěvů v zahraničí.
Kvalitní interpretace byla obohacena překvapivým vstupem dětského sboru Motýli ze Šumperku, tělesa v Olomouci téměř neznámého, ale oceněného na mnoha mezinárodních soutěžích. Sbor založený roku 1962 Aloisem Motýlem a nyní řízený jeho synem Tomášem a sbormistryní Helenou Straníkovou je v současnosti schopen spolupracovat i na interpretacích světového významu. Padesát šumperských zpěváčků v modrobílých komžích vsunulo do interpretace pocit společenské obrody.
Byl natolik silný, že překryl všechny neduhy doby, ale dal i naději, že pominou. Od umění nemůžeme chtít více.