Bouraná budova vznikla podle projektu z roku 1923 jako pavilon pro tuberkulózní pacienty. Jako v případě očního pavilonu, který patří k nejstarším stavbám v areálu FN Olomouc, byly pro architektonickou podobu tuberkulózního pavilonu charakteristické dřevěné terasy připomínající lázeňský dům či sanatorium. V roce 1949 bylo přistavěno levé křídlo, v roce 1961 pak vznikla v pravé části budovy přístavba pro rentgeny. Pro účely II. interní kliniky byla budova přestavěna v letech 1967 až 1970. Rekonstrukce zcela změnila původní ráz objektu. Dřevěné terasy se jevily jako nevyhovující a byly nahrazeny lůžkovými pokoji, přičemž kapacita byla po úpravách 95 lůžek. Podle tehdejší projektové dokumentace olomouckého architekta Dobroslava Koláře byly práce vyčísleny na zhruba 7,2 milionu korun.