KLOKÁNEK KRYSÍ

Klokánci krysí se v Zoo Olomouc chovají teprve od roku 2023. "Samec se však dlouhému životu netěšil, a o to více těší nás, že jsme se dočkali příjezdu samce dalšího. Sameček pochází ze Zoo Brno a s naší samicí si padli do oka velmi záhy," říká mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská. Klokánek v přírodě pije vodu minimálně, vystačí si s vodou obsaženou v jeho nejoblíbenější potravěhoubách-z příbuzenstva lanýžů, jež se vyznačují podzemními plodnicemi, které "vypátrá" pomocí čichu a tvoří v určitém ročním období až 80 % jeho potravy. Živí se i rostlinnou potravou, hmyzem a červy. Klokánci jsou vítanými zahradníky. V rámci ekosystému hloubí jámy, ve kterých se drží voda a usazují nánosy naváté větrem, což je skvělé prostředí pro klíčení semen. Obývají především listnaté eukalyptové lesy jihovýchodní Austrálie a Tasmánie. Rodí jedno mládě, které nosí ve vaku po dobu asi čtyř měsíců. Pak mládě vak opouští, ale matka jej ještě asi půl roku kojí. Samice buduje pro mládě hnízdo, jehož stavební materiál dopravuje v chápavém ocase.

KLOKÁNEK RUDOHNĚDÝ

V roce 2022 se kolekce zvířat Zoo Olomouc rozšířila o nové obyvatele - klokánky rudohnědé, konkrétně o dva samce. A právě jednomu z nich olomoucká zoo obstarala partnerku, samičku ze Zoo Jihlava. Ve volné přírodě přes den odpočívají v kuželovitých hnízdech, v dutých kmenech stromů nebo pod keři. Materiál na jejich stavbu sbírají předními končetinami a přenáší ocasem. Žijí v travnatých a křovinatých oblastech a řídkých lesích ve východní části Austrálie. Podobně jako klokánci krysí pijí vodu minimálně, vystačí si s vodou obsaženou v houbách. Potravu doplňují částmi rostlin a drobnými bezobratlými. Po 22 až 24denní březosti novorozená mláďata stráví první čtyři měsíce života ve vaku. Poté zůstávají se svou matkou asi dva měsíce, než se osamostatní.

KALOŇ RODRIGUEZSKÝ

Ničení přirozeného prostředí, kácení lesů, lov pro maso, i tajfuny, které občas devastují místní přírodu, zapříčinily jeho zapsání do seznamu ohrožených druhů a zařazení do mezinárodních záchovných programů. V 70. letech 20. století klesly jeho stavy na posledních 70 jedinců a jeho populace byla takřka vyhubena. Díky intenzivní ochraně dnes čítá až 20 000 jedinců. Významný podíl na tom má Zoo Jersey, založená zoologem a spisovatelem Geraldem Durrellem, který zde tehdy kaloně odchytil a založil jejich úspěšný chov. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni. Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý, jeho domovinou je ostrov Rodriguez v Indickém oceánu, na němž obývá tropické lesy. Hlavní část jídelníčku tvoří ovoce, především sladké plody, nektar z květů a listí. Větší část dne tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají hledat potravu. V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti netopýrům schází.