Počátkem září bude zahájen 41. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. I když se nejedná o ročník jubilejní, Moravská filharmonie jako organizátor festivalu věnovala jeho přípravě velkou pozornost. Uměleckým garantem této významné události pozdního léta je jako v minulých letech zakladatel festivalu profesor Antonín Schindler.

O zaujetí profesora Schindlera svědčí metodická tříletá propracovanost, s níž je každý ročník připravován. To je doba, která umožňuje nejen vybrat nelepší dostupné interprety, ale ovlivnit i repertoár jednotlivých koncertů a sladit i interpretační spolupráci varhaníků s potřebným hudebním partnerstvím, pokud je nezbytný pro přednes specificky komponovaných skladeb. Letošní ročník Mezinárodního varhanního festivalu se opět stane svébytnou událostí, a tak jsme o zasvěcené slovo požádali právě garanta festivalu Antonína Schindlera.

Pane profesore, začněme obecnou charakteristikou letošního ročníku MVF...
Jde o jedenačtyřicátý ročník festivalu, začínáme tedy pátou desítku a věřím, že festival se dočká půlstoletého trvání, a to bez ohledu na to, zda-li se mnou nebo beze mne. Podmínky festivalu jsou neměnné, festival proběhne v chrámu sv. Mořice na Englerových varhanách a jeho rozsah je určen jako v minulých letech celkem pěti koncerty, které proběhnou od 19. hodin první tři čtvrtky a dva pondělky v září. Poněkud se zvýšilo vstupné, ale tak nepatrně, že to zájem o festival, doufám, nemůže ohrozit.

Co letos ovlivnilo podobu festivalu?
Dramaturgie stojí letos na třech fundamentech. Prvním z nich je snaha představit olomouckým posluchačům především české, většinou mladé varhaníky, kteří se úspěšně prosadili v zahraničí a domácímu publikum jsou vesměs neznámí. Mým záměrem je v celé páté desítce festivalových ročníků ty nejvýraznější z nich zvát - po jednom či po dvou v každém roce - do Olomouce.
Druhý pilíř tvoří naši špičkoví skladatelé a varhaníci. Letos připomeneme především dílo Petra Ebena. Prvnímu z nich vzdáme poctu koncertem s jeho skladbami v podání Tomáše Thona a tělesa Schola Gregoriana Pragensii, které vede David Eben. Druhý z nich je Jaroslav Tůma, jenž v minulosti pro své přesvědčení zažil mnohá příkoří. Interpretuje hudbu, která má vysokou uměleckou hodnotu. Letos mimo jiné sáhne po vynikajících, a přesto málo známých skladbách Zdeňka Pololáníka. Dalším skladatelem, kterého chceme letos Olomoučanům představit, je Miloslav Kabeláč. Od jeho narození letos uplyne sto let. Nejsoustavnější interpretkou jeho děl je Irena Chřibková, významná pražská varhanice a organizátorka mnoha festivalů. Jejím koncertem bude letošní festival u sv. Mořice zahájen. Na zahajovacím večeru dostanou prostor i členové Moravské filharmonie a dirigent Petr Šumník.
Dosud jsem nepřipomenul Bernadettu Šuňavskou, která představuje interpretku, jež se k dokonalosti rozvinula ještě v údobí společného státu. Její vystoupení v Olomouci je dokladem, že přátelské vztahy mezi umělci obou našich národů po rozdělení Československa nezanikají. Připomenuta by měla být okolnost, že v její osobě vystoupí na kůr chrámu sv. Mořice umělkyně, která je mezi letošními varhaníky nositelkou největšího počtu cen z mezinárodních soutěží.
Jediným cizincem v pravém slova smyslu bude letos v Olomouci Rakušan Gunther Rost. Kontakty k naší republice si již vytvořil a má své ctitele a obdivovatele v Církevní konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci.
Žádný kulturní počin se neobejde ani bez ekonomického pilíře. I my jsme ho museli mít na mysli, když jsme festival připravovali. Je financován nejen ze vstupného, ale především z prostředků našich osvědčených sponzorů. Nebylo by dobré zneužívat jejich ochotu. Šetřili jsme ale spíše na organizačních výdajích a vyhnuli jsme se platbám za letenky a jiné výdaje podobného charakteru. Důležité pro nás bylo, abychom se přílišným respektem k omezeným finančním zdrojům nepřiklonili k systému recipročních výměn interpretů, což se děje u projektů nižší umělecké kategorie.

Jakým způsobem ovlivňují pořadatelé repertoár jednotlivých hostů?
Zastoupení J. S. Bacha je až na výjimky téměř samozřejmé u všech interpretů. O nastudovaném repertoáru jednotlivých hostů máme dokonalý přehled. Hledáme v něm tedy to, co by mohlo být pro Olomoučany nové a přitažlivé. Usilujeme o pestrost koncertů alespoň tímto způsobem. Letos určitě budou přitažlivé interpretace děl, která složil francouzský skladatele a varhaník Louis Vierne – v minulém roce uplynulo 70 let od jeho smrti. Do programu si jeho díla zařadila Irena Chřibková a Rakušan Gunther Rost. Pozornost určitě vyvolají skladby, jež zkomponovali Francouz Marcel Dupré a Bachův současník Domenico Scarlatti. Tento výčet jistě každého přesvědčí, že volba repertoárů byla i letos pečlivě sledována. Jistou kuriozitou bude Bachova skladba původně zkomponovaná pro sólo housle, jež byla transformována skladatelem Wilhelmem Middelschultem do podoby skvělé varhanní skladby.

Mezinárodní varhanní festival nemůže být dílem jednoho člověka. Existuje nějaký přesně vymezený kolektiv, který se pod Vašim vedením na přípravě podílí?
Existuje a je to dobře. Věk mne motivuje k postupnému předávaní pomyslných otěží. Mnohé je ale rozpracováno, každý ročník se formuje v tříleté periodě, takže se vlastně příprava tří ročníků vzájemně překrývá. Poslední rok přípravy vždy je jakousi finální etapou, zčásti již rozpracovanou. Předpokládám proto, že ke změně vůdčího garanta bude docházet postupně.
Nyní je vedoucí realizačního kolektivu Markéta Kvapilová, která se podílí na všech festivalech, které Moravská filharmonie pořádá, tedy i na Dvořákově Olomouci. Její pomoc je velká zejména v rovině administrativní.
Dalším členem realizačního týmu je Miroslav Dopita, čerstvý penzista, bývalý houslista, velký nadšenec Olomouce a předseda numismatické a medailérské sekce VSMO. Vhodným způsobem se podílí na koncepci festivalového bulletinu, na propagaci Englerových varhan a všeho, co s dějinami města i festivalu souvisí.
Na letošním festivalu se mnou také spolupracoval Karel Martínek, letošní absolvent Janáčkovy hudební akademie v Brně, v němž vidím svého budoucího nástupce. Splňuje všechny požadavky „pro futuro“, a to jak teoretické, tak interpretační a organizační. Věřím, že během několika let naplní i předpoklad vlastního úspěšného koncertování doma i v zahraničí. Těší mne, že už mimo jiné také hraje u sv. Mořice při mších a dalších církevních příležitostech.
Jsem přesvědčen, že letošní 41. ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc dobře dopadne...