Zhruba patnáct set lidí si včera nenechalo ujít pálení čarodějnic v olomouckém letním kině. Obří oheň, špekáčky, muzika, ohňostroj a krásné počasí, to byla lákadla, která do areálu přivedla do areálu mnohem více lidí, než pořadatelé čekali. A poslední den dubna se slavil až do prvomájových ranních hodin.

Zpestřit dobu mezi koncem zimy a tradičními jarními akcemi a vyplnit jakési vakuum, kdy se v Olomouci nic neděje. To byl cíl radnice a důvod, proč nakonec dostalo zelenou pálení čarodějnic. A první ročník se vydařil nad očekávání. "Vůbec jsme nečekali, že dorazí tolik lidí, je to hodně příjemný šok," usmíval se vedoucí magistrátního kulturního oddělení Radim Schubert. Podle něj na akci dorazilo zhruba patnáct set lidí. Letní kino se otevřelo ve čtyři hodiny a začátek akce patřil spíše těm nejmenším. Pro ty byly připravené různé hry, žonglování a soutěže.

Vrchol přišel až o půl sedmé, kdy vzplanula obří vatra. Padlo na ni sedm suchých stromů. Na několik desítek minut se bezprostřední okolí hranice změnilo v saunu. "Hrozně to pálí, ale je to bezvadné. Děti se můžou zbláznit, jak se jim to líbí," pochvalovala si mladá maminka Magda Hubáčková, které vrásky dělalo jen pět pobíhajících špuntů, které musela mít pořád na očích. "Vzala jsem ještě děti od sestry a teď tu mám malou školku," smála se. Dětem se nevídaná hranice opravdu líbila. "Škoda, že neupálili opravdovou čarodějnici, třeba naši učitelku," rezolutně prohlásil malý Jarek.

Když žár trochu polevil, objevily se pruty a první odvážlivci začali nad plameny opékat buřty. "To musí být pořádně vypečené. Do černa, když je to letos poprvé," vysvětloval Olomoučan Mirek, jehož uzenka se nad ohněm pomalu měnila v uhlík.

Jak se stmívalo, rodiče s dětmi postupně odcházeli a oslava se začala měnit v bujarý večírek. jen u stánků se tvořily nekonečné fronty. "Kdo mohl tušit, že dorazí tolik lidí. Udělali bychom víc stanovišť," posteskl si jeden ze stánkařů, který musel v průběhu večera posílat rychlou spojku pro další pivní bečky.

Po setmění se zaplnil amfiteátr letního kina. Nejprve tu vystoupili ohniví kejklíři, které posleéze vystřídal ohňostroj. A po něm následovala projekce více než stylová. Vávrův opus Kladivo na čarodějnice. Nikdo se ale nebál, přestože areál potemněl. Poslední návštěvníci se z něj trousili až za světla.