Zoologická zahrada Olomouc chová pakoně běloocasé od roku 1992, kdy v rámci výměny zvířat získala první čtyři jedince ze Zoo Bratislava. "Tato zvířata byla přímými potomky pakoňů běloocasých, pocházejících z importů Josefa Vágnera z Afriky do Zoo ve Dvoře Králové a do ostatních českých a slovenských zoo, které proběhly v 70. letech 20. století. Doposud se v olomoucké zoo narodilo 56 mláďat. Výměna chovného samce z důvodu nepříbuznosti k samicím však není snadná, neboť jedinců v Evropě je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi mnoho. Nepříbuzný samec k nám přicestuje ze Dvora Králové během letošní sezóny," vysvětluje mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. Pakoně chová v současné době 27 zahrad v Evropě.

Pakůň běloocasý je pozoruhodný druh antilopy, který se až do 18. století vyskytoval ve velmi početných stádech migrujících na rozsáhlém území jižní Afriky. Stala se z něj však lovná zvěř i proto, že se v rámci potravní konkurence pohyboval na pastvinách, které využíval domácí dobytek. V polovině 19. století se dostal na pokraj vyhubení. Na soukromých farmách přežilo cca 300 jedinců, kteří se stali základem celé současné populace. V současnosti jsou všechna stáda pakoňů běloocasých obyvateli oplocených soukromých pozemků a rezervací, kde žije přes 11 000 jedinců. Rovněž se provádí reintrodukce do států Lesotho a Swazijsko a dále do Namibie. Hlavní složku potravy pakoňů tvoří tráva a byliny. Mláďata sledovacího typu se rodí po zhruba 8 měsíců trvající březosti. Jen několik minut po narození se staví na nohy a okamžitě sledují matku těsně přitisknutá k jejímu boku. Dožívají se až 20 let.