Pakůň běloocasý se z olomoucké zoo vydal na cestu do daleké Brazílie - OLOMOUC.CZ
Reklama

Pondělí 5. května 2025, svátek má Klaudie (výročí: Květnové povstání českého lidu), venku je 10.4 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Pakůň běloocasý se z olomoucké zoo vydal na cestu do daleké Brazílie

Zprávy z regionu

29.3.2022

Autor: red

V pondělí 28. března se vydal na svou cestu pakůň běloocasý. "Jedná se o samce narozeného v naší zoo 11. srpna 2021, který s řadou dalších antilop ze Zoo Ostrava a Zoo Dvůr Králové pojede do Zoo Cotia v oblasti Sao Paulo v Brazílii. Tato zahrada je prozatím ve výstavbě a měla by se otevřít na počátku příštího roku, postupně vybudovat populace některých u nás chovaných antilop a posléze se začlenit i do záchranných programů," říká zooložka Libuše Veselá.

V pondělí odcestoval z olomoucké zoo do Brazílie pakůň běloocasý

Foto: zoo Olomouc

Zoologická zahrada Olomouc chová pakoně běloocasé od roku 1992, kdy v rámci výměny zvířat získala první čtyři jedince ze Zoo Bratislava. "Tato zvířata byla přímými potomky pakoňů běloocasých, pocházejících z importů Josefa Vágnera z Afriky do Zoo ve Dvoře Králové a do ostatních českých a slovenských zoo, které proběhly v 70. letech 20. století. Doposud se v olomoucké zoo narodilo 56 mláďat. Výměna chovného samce z důvodu nepříbuznosti k samicím však není snadná, neboť jedinců v Evropě je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi mnoho. Nepříbuzný samec k nám přicestuje ze Dvora Králové během letošní sezóny," vysvětluje mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. Pakoně chová v současné době 27 zahrad v Evropě.

Pakoně běloocasí svým vzhledem a zvláštně zakřivenými rohy, s kartáčkem srsti na nose poněkud vyvolávají představu čertů. Jejich charakteristickou vlastností je obranný systém při ohrožení, který spočívá ve vytváření zmatku.

Foto: zoo Olomouc

Pakůň běloocasý je pozoruhodný druh antilopy, který se až do 18. století vyskytoval ve velmi početných stádech migrujících na rozsáhlém území jižní Afriky. Stala se z něj však lovná zvěř i proto, že se v rámci potravní konkurence pohyboval na pastvinách, které využíval domácí dobytek. V polovině 19. století se dostal na pokraj vyhubení. Na soukromých farmách přežilo cca 300 jedinců, kteří se stali základem celé současné populace. V současnosti jsou všechna stáda pakoňů běloocasých obyvateli oplocených soukromých pozemků a rezervací, kde žije přes 11 000 jedinců. Rovněž se provádí reintrodukce do států Lesotho a Swazijsko a dále do Namibie. Hlavní složku potravy pakoňů tvoří tráva a byliny. Mláďata sledovacího typu se rodí po zhruba 8 měsíců trvající březosti. Jen několik minut po narození se staví na nohy a okamžitě sledují matku těsně přitisknutá k jejímu boku. Dožívají se až 20 let.