Osekání Libavé vyřeší letité problémy

Prakticky tu neexistuje soukromé vlastnictví, obce nejsou obcemi, ale pouze sídelními útvary bez voleného zastupitelstva, o všem rozhodují vojáci. Žije tu jedenáct set lidí, většina z nich pracuje v lesích nebo pro armádu - Libavá je co do počtu obyvatel největším vojenským újezdem a bez nadsázky se o ní dá tvrdit, že je malým státem ve státě. V době, kdy lze projet Evropou od severu k jihu bez jediné hraniční kontroly, Libavá je uzavřeným prostorem, kam potřebujete speciální povolení. A zatímco i do té nejzapadlejší vísky už dorazily bruselské miliony, na Libavsku se zastavil čas. Oprýskané domy, zaprášené ulice, paneláky jako vystřižené ze sedmdesátých let. O památky, které přežily řádění československé i sovětské armády, se starají jen dobrovolníci. To všechno by se nyní mělo změnit. Armáda už několik let otevřeně hovoří o rušení, osekání vojenských újezdů, zbavit se chce také zmiňovaných sídelních útvarů. Vyčleněné území dostanou do správy kraje. Po letech proklamací se problematika konečně dostává k jednacímu stolu. "Dostali jsme od armády první oficiální materiály, jak bych chtěla s územím vojenského újezdu Libavá naložit," sdělil náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák. Vzniknout by měly dvě nové obce: Město Libavá a Luboměř pod Strážnou. Heroltovice by se staly místní částí Města Libavá, Kozlov a Slavkov se pak připojí k některé ze sousedních obcí. Tyto změny už posvětili v anketě i samotní obyvatelé. Dokument Optimalizace vojenských újezdů, který v minulých dnech dorazil na krajský úřad se ale úředníkům příliš nezamlouvá.

Obce musí dostat i pozemky pro rozvoj

Hlavní výtky směřují k velikosti území, které by mělo kraji, respektive nově vzniklým obcím, připadnout. Armáda totiž chce vyčlenit pouze zastavěné území, takzvané intravilány. "Uvažované pozemky ale nebudou umožňovat další výstavbu, obec nebude moci vymezit plochy pro rekreaci, podnikání. Navrhujeme proto zahrnout mezi pozemky vyčleněné pro převod obcím zahrnout i další nezastavěné pozemky, přímo navazující na intravilány obcí, tak aby byl umožněn jejich další rozvoj," shrnul Pavel Horák. O jaký rozvoj se bude jednat ale zatím není jasné. "To budeme řešit až proběhne převod," poznamenal Horák. Nejspíš se ale bude jednat o čerpání evropských dotací, například z fondů pro rozvoj venkova. Kraj také chce od armády převzít silnice, které mezi nově vzniklými obcemi vedou. Ty jsou ale často ve velmi zanedbaném stavu. "V případě, že tyto komunikace budou převedeny do vlastnictví kraje jako silnice druhých a třetích tříd, požadujeme, aby byly předtím uvedeny do stavebně technického stavu, který odpovídá jejich zatřídění do příslušné kategorie," zdůraznil Horák. Armáda podle zmiňovaného dokumentu také zvažuje dvě varianty převodu nemovitého majetku. Buď je získají nově vzniklé obce nebo kraj. "Určitě preferujeme první možnost. Tímto majetkem by měly disponovat obce, následným odprodejem bytů a dalších nemovitostí současným nájemníkům pak získají finanční prostředky do obecních rozpočtů," vysvětlil Pavel Horák.