Celková rekonstrukce Terezské brány nebo oprava části měšťanského pivovaru v Lafayettově ulici. To jsou podle olomouckých památkářů jedny z největších úspěchů v oblasti péče o kulturní památky za uplynulý rok. Jejich výčet tím sice zdaleka nekončí, ale i tentokrát sčítají památkáři rovněž nezdary a neúspěchy.

K loňským úspěchům při obnově památek v Olomouci patří podle Jana Kubeše ze zdejšího územního pracoviště Národního památkového ústavu vedle rekonstrukce Terezské brány například obnova domů na Blažejském náměstí či v Panské ulici, kde byl navíc restaurován renesanční strop. Úspěšně pokračuje i celková oprava domu na Horním náměstí 12. "Na řadě domů, například na Horním náměstí, v Purkrabské, Křivé, Hrnčířské a Pekařské ulici a na třídě Svobody byla částečně opravena fasáda," konstatoval Jan Kubeš a vyjádřil spokojenost také s některými konkrétními stavebními zásahy. "Třeba s nahrazením kovové výkladní skříně za dřevěnou na Dolním náměstí 20 nebo s vybudováním prosklené výtahové šachty ve dvoře domu v ulici Na Hradě 5, která nenarušuje ráz budovy," uvedl Kubeš.
Architektka Helena Grassová z olomouckého Národního památkového ústavu pokládá za úspěch loňskou obnovu dvou kaplí, které byly v havarijním stavu. "Jde o kapličku z 18. století ve Chválkovicích při poutní aleji z Kláštera Hradisko na Svatý Kopeček a další, rovněž z 18. století v Řepčíně," řekla Grassová.

Nová okna nemusí památky hyzdit

Pozitivní, ale i negativní příklad obnovy oken historické budovy zmínila památkářka Eva Navrátilová. "Tím kladným je oprava zadní části olomoucké Základní školy Komenium, bývalé reálky z let 1870 až 1876. Dříve zanedbaný dvorek získal estetický vzhled, nevzhledná 'paneláková' okna byla přitom nahrazena dřevěnými kastlovými okny rekonstruovanými podle dochovaných plánů a zachovaných původních oken v průčelí školy," zmínila Navrátilová. Obnova má podle ní pokračovat v příštích letech na dalších školních dvorcích a světlících této členité neorenesanční budovy.
Za neúspěch lze podle památkářky naopak považovat výměnu dřevěných kastlových oken za takzvaná eurookna na památkově chráněném domě v Denisově ulici 13. "Tento nepovolený krok zásadním způsobem narušil vzhled průčelí objektu, výměna kastlových oken se projevila negativně v proporcích a celkovém působení fasády domu. Dřevěná kastlová okna spoluvytvářela památkovou podstatu objektu," uvedla Navrátilová. S majitelem objektu bylo podle jejích slov zahájeno správní řízení.
Ačkoli památkáři náhradu historických oken za okna typu Euro nevidí rádi, jsou-li použita tak jako například v olomoucké Purkrabské ulici 9, kde nahradila okna novodobá a kde svým členěním odpovídají oknům původním historickým, nejsou v zásadě proti.

Jak se lze také "postarat" o historický dům

Ve špatném slova smyslu nejzvláštnějším loňským případem péče o památku na Olomoucku byl podle architekty Dobroslavy Neckářové z olomouckého pracoviště památkového ústavu zřejmě postup majitele hodnotného barokně klasicistního domu v Třebízského ulici 3 v Litovli. "Dům byl postaven na místě středověké budovy v době barokní přestavby města, v 19. století pak prošel stavebními úpravami. Byl v dobrém stavu, pouze zanedbaný a představoval nedílný prvek litovelské městské památkové zóny. Proto památkáři doporučili zachovat fasádu i interiér se všemi klenbami. Majitel se však ze dne na den rozhodl pro radikální řešení a loni v lednu dům během jednoho víkendu téměř celý zboural," posteskla si Neckářová.