Záchytky v dnešní podobě nemají smysl. Obyčejní opilci patří do šatlavy a lidé, kteří se předávkovali alkoholem, zase do nemocnice. A ušetřené peníze poslat do center pro pomoc drogově závislým. S tímto odvážným nápadem přišel národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Přestože se tato novinka do připravované novely zákona zřejmě nedostane, stihl už vyděsit vedení krajů a lékaři, kteří na záchytkách slouží, jen nesouhlasně kroutí hlavou.

Záchytky jsou nefunkční a životu nebezpečné. S tímto odvážným tvrzením přichází národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a opírá se přitom o názory mnoha odborníků z praxe. "Současný systém, kdy opilce na ulici sbírá policie, naloží je do auta a pak někam předá, je úplně špatný. A to z mnoha důvodů," domnívá se Vobořil. Nejdůležitější je podle něj fakt, že policista není zdravotník a nemůže rozlišit, zda se dotyčný jen opil do němoty, nebo se alkoholem přiotrávil a je v akutním ohrožení života. "Staly se případy, kdy policie naložila po trase do antonu sedm opilců a než dojela do okresního města na záchytku, bylo jich už jenom pět. Dva bohužel cestou zemřeli na otravu alkoholem. Kdyby k nim ihned vyjela sanitka, zřejmě by je lékaři zachránili," popsal jeden z případů Vobořil. S tím ale lidé, kteří na záchytce pracují, nesouhlasí. "Policista, který nalezne člověka ležícího na zemi, přivolá záchrannou službu. Lékař takového člověka prohlédne a rozhodne, zda bude odvezen do nemocnice nebo na záchytku," vysvětluje lékař z olomoucké záchytky Zdeněk Faldyna, kterého návrh protidrogového koordinátora překvapil. Systém je podle něj jištěn mnoha způsoby. "Po příjezdu na záchytku klienta znovu prohlédne lékař. Pokud by se i během pobytu člověku přitížilo, opět je tu lékař, který ho může okamžitě nechat převézt na příslušné oddělení," upozorňuje Faldyna.

Podle Vobořila by se ale měl celý systém záchytek změnit. "Sestřičky tam opilce násilím připoutají k posteli, on jim to tam poblije, ráno se probudí, pokud na to má, tak zaplatí a jde domů. Tohle je přece k ničemu. Kde je nějaká navazující léčba?" ptá se Vobořil. Ani s tímto argumentem však Zdeněk Faldyna nesouhlasí. "Naším nejčastějším klientem jsou lidé, kteří prostě neumí pít a přeženou to. Ti se u nás objeví jednou za život. Pokud se nám někdo vrací, samozřejmě, že mu odpovídající léčbu nabídneme, ať už ambulantní nebo ústavní," zdůraznil lékař. Záchytka navíc může identifikovat i lidi, kteří se zrovna ocitají na scestí. "Stává se, že se nám nějaký klient najednou objevuje velmi často. A vyjde najevo, že nedávno přišel o rodinu, bydlení... Dokud se na ulici nezabydlí, dá se zachránit. A právě takové lidi pomáháme vracet do života," popsal Zdeněk Faldyna.

Jindřich Vobořil ale nabízí jiný model, podle něj efektivnější, navíc s podporou odborníků z oblasti léčby závislostí: "Vyjměme záchytky ze zákona a opilce, kteří převrací popelnice a hulákají, strčme na noc do šatlavy a naopak lidi, kteří potřebují pomoct, vozme rovnou do nemocnice. Opilci by si zaplatili stejně jako dnes, ostatní by se hradilo ze zdravotního pojištění," shrnul návrh, který předložil vládě. Jedním dechem však dodal, že šance na jeho prosazení není příliš velká. "Novela půjde ke schválení v červnu, záchytky ale v zákoně nejspíš zůstanou. Tlak na to je velmi silný," připustil. Vyjmutí záchytek ze zákona by navíc podle něj umožnilo získat více prostředků na protidrogovou prevenci. "Nejsem ten, kdo chce likvidovat záchytky. Ptám se, proč jsou v zákoně záchytky, které podle mě a mnohých odborníků nefungují dobře, a protidrogová prevence, která je velmi důležitá, tam není," doplnil Vobořil.

Michael Fischer, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast zdravotnictví má pro celý problém vysvětlení: "Na úřadě vlády vysychají zdroje na protidrogovou prevenci. Proto se začalo hovořit o tom, že by se ze zákona vyjmuly záchytky a ušetřené peníze by mohly jít právě na tuto prevenci. Nevěřím ale tomu, že by to mohlo parlamentem projít. Záchytky fungují dobře a jejich zrušení by znamenalo chaos a v konečném důsledku by stálo mnohem víc peněz," domnívá se Fischer.