Pro někoho čert s hodností vraníka, pro někoho vojín Kefalín a pro jiného fotbalový trenér Jirka Luňák. Nejen o těchto rolích besedoval s Olomoučany v Divadle hudby vynikající filmový a divadelní herec Ondřej Vetchý. Během večera zavzpomínal na významné herecké osobnosti a zamyslel se i nad stavem naší společnosti.

O Ondřeji Vetchém je známo, že rozhovory téměř neposkytuje. Olomoučanům a lidem z blízkého okolí se tedy naskytla jedinečná příležitost zeptat se tohoto herce na to, co je zajímá, během talk show Davida Hrbka v Divadle hudby. "Máte štěstí, že David Hrbek je velmi vemlouvavý člověk, který vám nedá pokoj, dokud neuděláte to, co chce," přivítal s nadsázkou návštěvníky Ondřej Vetchý.
Převážná část talk show se točila okolo herectví a stěžejních rolí. Ve filmech účinkuje Vetchý od dvaceti let. Za rok natočí dva až tři filmy, k tomu vystupuje v divadle a natáčí seriály. Loňská sezona však pro něj byla co do počtu projektů i náročnosti rolí ještě obtížnější. "Například role lékaře Tomáše ve filmu Nevinnost byla velmi náročná. Musel jsem hodně bojovat, abych postavu obhájil. Ten muž má být totiž vnímám po celou dobu filmu nejednoznačně. Další velkou roli přinesla následující Vendeta. No a do toho ještě úplně jiná role v Okresním přeboru, který jsme točili i sedmnáct hodin denně. Tam zase hraju úplného magora," vyjmenoval herec. Profesní život Ondřeje Vetchého je také neodmyslitelně spjatý s pražským Činoherním klubem, kde hraje už 25 let.

Herec se zamýšlel i nad současným stavem v divadelní a filmové branži. "Dříve bylo hodně výrazných tváří. Systematicky se s nimi pracovalo na projektech, mohli se vyvíjet díky dalším a dalším divadelním rolím. Do filmu se potom dostávaly již hotové vyprofilované osobnosti jako třeba Jiří Sovák, Jaroslav Marvan nebo Vlastimil Brodský. Dnes to tak není. S herci se nepracuje systematicky, a tak se nemohou kontinuálně rozvíjet. Lidé jsou potom unifikovaní. Každý umí trochu zpívat, tancovat a hrát. Takoví lidé jsou potom nahraditelní," vysvětlil situaci Vetchý.

Otázky se nebáli pokládat ani samotní diváci. Ty zajímalo například to, zda má herec raději film nebo divadlo. "Z divadla mám daleko větší nervy. Film má obrovskou výhodu. Záběr se může opakovat a já toho využívám. I když se třeba první snímek povede lépe, mám z toho lepší pocit, když vím, že to mohu zkusit víckrát. Jsem potom daleko svobodnější a uvolněnější. Točit film je pro mě stokrát snazší než hrát v divadle," svěřil se Vetchý. A chybět nemohla ani otázka na oblíbenou pohádku S čerty nejsou žerty. "Tehdy jsem byl takové střevo. Několikrát se stalo, že čerti začali hořet, a pak vznikla tak trochu kuriózní situace. Ono když máte pohromadě dvacet čertů, začnete věřit, že ti lidé mají opravdu nadpřirozené schopnosti. A když začali hořet, nikdo ze štábu je nezačal hasit, takže to zůstalo na mně," vzpomněl s úsměvem herec.
S Davidem Hrbkem i s diváky si Vetchý po celý večer povídal velmi otevřeně. Nebál se vyslovit svůj jasně vyhraněný názor ani použít všechny vrstvy jazyka, který mistrně ovládal.