Po prohrách se dvěma největšími favority první ligy Chomutovem a Ústím shodně 1:3 a vítězství na ledě posledního Mostu 4:2 čekal hokejisty Olomouce ve 23. soutěžním kole souboj s Hradcem Králové. Zápas nakonec lépe vyšel Hanákům, kteří i přes střelecké trápení porazili Východočechy 3:1 a upevnili si druhou pozici v tabulce.

Domácí už měli k dispozici juniorského reprezentačního brankáře Libora Kašíka. Pro trenéry tak vznikla příjemná situace, protože mají nyní dva výborné gólmany, poněvadž i Štefan Žigárdy podává velmi kvalitní výkony. Do zápasu naopak nemohli zasáhnout pendlující hráči z Vítkovic. Hradec se před utkáním v Olomouci posílil o Martina Záhorovského, se kterým se dohodl na měsíčním hostování a z Třince rovněž na hostování získal Michala Chovana.
Od počátku byla k vidění velice rychlá a divácky zajímavá hra, přestože dlouho nepadaly branky. I přes celkem šestiminutové oslabení měli více šancí domácí. Nejprve Haluza, poté Ministr a nakonec ani Herman nedokázali ze samostatných úniků překonat gólmana s typickým českým brankářským jménem Čech. Hosté měli také několik ošemetných situací, ale Žigárdyho který dostal v tomto utkání přednost, nepřekonali.
Druhá třetina začala v duchu té první. Hned na začátku byl vyloučen domácí Staněk, ale hosté nedokázali ani čtvrtou přesilovku využít. A tak přišla chvíle domácích, kteří konečně také zahrávali přesilovou hru. Ta se jim však příliš nedařila. Až vteřinu po návratu hradeckého hráče vystřelil Bartoň od modré a Haluza tečí překonal Čecha. Kohouti měli i nadále převahu, skvělou kombinaci třetího útoku nedokázal Herman zakončit do prázdné branky. Padesát vteřin před koncem třetiny přišlo další vyloučení domácích. Hradečtí si vypracovali dosud největší šanci, ovšem Žigárdy skvěle zneškodnil Tvrdíkův pokus pouhé dvě sekundy před sirénou.
Stav 1:0 je vždy velmi ošemetný, poněvadž jediný vydařený útok soupeře může znamenat vyrovnání. Domácí si to však vzali k srdci a Hradecké k ničemu nepouštěli. Ve 46. minutě signalizoval hlavní rozhodčí vyloučení hostujícího hráče. Žigárdy odjel na střídačku a na led vlétl Herman, všiml si jej Bartoň, Herman jeho nahrávku proměnil v druhou branku a přinesl tak uklidnění do olomouckých řad. Hradečtí votroci se však nechtěli nechat porazit jen tak, v 50. minutě vyšachovali domácí obranu, čehož využil Kadlec ke snížení. Utkání tím dostalo nový náboj. Hradečtí jakoby polití živou vodou se pustili s plnou vervou do domácích, kteří horko těžko bránili vedení. Utkání nabíralo obrátky. A bylo tu zase posledních deset minut, stejně jako v utkání s Ústím, kdy se Olomoučané báli o výsledek. Tentokrát si ovšem vítězství udrželi, a to díky vyloučení hostujícího hráče minutu a půl před koncem utkání. Východočeši odvolali brankáře a při hře pět na pět nejlepší hráč utkání Bartoň, jenž byl u všech branek domácích, vystřelil z půli hřiště, puk zaplachtil 29 vteřin před koncem duelu do prázdné branky a bylo rozhodnuto.

"Je to fantastické. Zaplať pánbůh, že jsme vyhráli. Že jsem dal gól a dvě asistence, to je již sranda. Za první dvě třetiny jsme si vytvořili spoustu šancí, které zůstaly neproměněny. Třetí třetinu to bylo horší. Stav o jeden gól znamená, že nesmíme polevit, musíme hrát. Po snížení na rozdíl jednoho gólu tam byly trochu obavy, ale nepolevili jsme, a to se nám vyplatilo. Co se týče mé osoby, tak zaskakování ve Vítkovicích je pro mě super. Cítím se letos ve velmi dobré formě. Vyhýbají se mi zranění. Jsem však velmi spokojený se spoluprací nejen naší lajny, ale celkově celého týmu. Momentálně to tam padá nám, ale to je zase o štěstí," řekl rozesmátý a spokojený střelec třetího gólu Jakub Bartoň.
"Dnešního vítězství si velmi ceníme. Od druhého do šestého místa je tabulka hodně vyrovnaná, my si chceme druhou příčku udržet a i z toho důvodu jsme za tři body velmi rádi. Na naší straně bylo až moc vyloučení, což nemuselo být. Při úvodním gólu jsem tečoval žabičku Kuby Bartoně. Škoda mé šance v první třetině, jel jsem sám na brankáře, udělal jsem kličku, zkoušel jsem to bekhendem, dal to nahoru, ale gólman byl rychlejší. Měl jsem ještě jednu šanci, kdy jsem ho trefil do betonu, puk se odrazil ke mně, ale už tam vznikla mela a neměl jsem čas na zakončení. Závěr byl hodně hektický. Při vedení o jeden gól stačí jedna chyba a oni hráli nejprve přesilovku, takže to lehké nebylo. Naštěstí jejich hráč udělal zbytečný faul, a tím se síly vyrovnaly. Navíc jsme minutu a půl před koncem hráli přesilovku my a vítězství potvrdili," řekl po vítězné oslavě v kabině rozesmátý Petr Haluza.
"Přijeli jsme do Olomouce s taktikou bránit obranné pásmo. Moc jsme domácí do šance nepouštěli. Byl tam jen nájezd Ministra. Potom jsme dostali gól na 1:0, když nám skákal hráč z trestné lavice a Haluza tečoval střelu od modré. Domácí měli ještě dvě tři tutovky, které nedali. Do závěrečné třetiny jsme šli s tím, že si počkáme na šanci, kterou proměníme. Při signalizované výhodě Olomouce jsme ale dostali druhou branku. Potom jsme konečně protlačili i my puk do olomoucké klece a měli i několik dalších šancí. Ale je to neskutečné, už po několikáté se štěstí k nám neotočí. Potom jsme zkusili hru vabank a dostali třetí gól. Chválím kluky, že bojovali, dřeli, ale nevím, kdy se již konečně štěstí otočí k nám čelem a dovezeme nějaké body domů z venku," řekl velmi smutný hostující trenér Jiří Mička
"V první i druhé třetině jsme hráli dobře, ale zase těch posledních deset minut nám, dá se říct, nevyšlo. Stalo se to i v utkání s Ústím. Dnes jsme také nechali Hradec hrát na konci a vypracovat si i několik vyložených šancí. Jsme však rádi za vítězství. Ale zase padesát minut výborných a deset zbytečně nervózních," našel chyby ve hře domácích jejich trenér Jan Tomajko.