Výběh klokanů rudých v olomoucké zoo zažívá pořádný babyboom. Klokaní samice žádné šestinedělí nectí, může se tedy v průběhu roku pářit velmi brzy po porodu. Společně s klokany pak výběh obývají i psouni prérioví, kteří právě na jaře ze svých nor vyvádí svá mláďata. Výsledkem tak ve výběhu je mládě, kam jen oko dohlédne.

Klokany rudé chová olomoucká zoo od roku 1997. "Můžeme s klidnou duší konstatovat, že naše skupina klokanů rudých je v současné době tou nejpočetnější v republice. Výběh těchto zvířat je pro návštěvníky průchozí, což jeho atraktivitu jistě ještě násobí," vysvětluje zooložka Libuše Veselá.

Klokan rudý ve své domovské Austrálii žije v počtu cca 5-12 milionů jedinců. Svůj český název nezískal jen díky narezavělé barvě srsti, ale zejména od rudého barviva vylučovaného žlázou na hrudi především, když jsou vzrušení. Klokani dosahují rychlosti 50 až 70 km/h, rekordní skoky mohou být až 10 m dlouhé a 2 až 3 m vysoké. Pro pomalý pohyb používá klokan chůzi "po pěti", kdy coby pátou končetinu používají svůj mohutný ocas. Aktivní bývají převážně nad ránem a za soumraku, kdy se živí spásáním trávy, žerou výhonky trav, byliny a listy, nejteplejší část dne tráví obvykle odpočinkem ve stínu stromů. Klokani rudí žijí ve stádech, která můžou být i dosti početná. Pokud je ve skupině více samců, perou se, přičemž protivníci jeden druhého drží předními končetinami a současně zadníma nohama proti sobě kopou. V zadních nohách mají obrovskou sílu. V případě setkání se s agresivním klokanem se doporučuje zakleknout na všechny "čtyři" a tvářit se, že žerete trávu.

Samice bývají z bezpečnostních důvodů zbarvené do šeda, samci jsou mohutnější a barevně výraznější. Mládě po narozené bývá veliké okolo 2 cm a musí se vlastní silou vyšplhat do vaku na břiše, v němž prodělává, jako v inkubátoru, další růst. Přisaje se k bradavce, která zduří a koutky úst mláděti srostou, takže se od bradavky nemůže odtrhnout. Samice se ihned po porodu páří. V děloze tedy vznikne další embryo, které má pozastavený vývoj do doby, než první mládě asi po 8 měsících opustí vak. Pak zárodek ve svém vývoji pokračuje, a po porodu se přesouvá do vaku. Samice tak může mít současně 3 mláďata – jedno skáče okolo ní, druhé je ve vaku a třetí v embryonálním stádiu v děloze.

Psoun prériový je hlodavec žijící od severního Mexika až po Kanadu. Vytváří velké kolonie, které se táhnout na kilometry daleko a čítají statisíce až milióny jedinců. Každá rodina má své teritorium, které brání proti ostatním. Svůj název dostali podle hlasitého štěkavého zvuku, který vydávají. Jeden psoun stojí opodál a hlídá. Při spatření nepřítele hlasitě hvízdne a ostatní se schovají do nory. Když se potkávají dva psouni z různých rodin, pozdraví se letmým polibkem a očichají si navzájem řitní žlázy. Pokud se neznají, půjde každý svou cestou. Jestliže ovšem patří do rodiny, políbí se s otevřenou tlamičkou a vzájemně si pročistí srst. Budou společně konzumovat potravu. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejich vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nor nenatekla voda. Mláďata vyvádí na jaře.