Je prvním svého druhu narozeným na území České republiky. Mládě mravenečníka velkého přišlo na svět v olomoucké zoo v neděli 11. září. A protože s odchovem tohoto zvířecího druhu nemají na Svatém Kopečku žádné zkušenosti, uzavřeli prozatím pro veřejnost celý jihoamerický pavilon, aby mělo malé zvířátko klid.

První dva mravenečníky velké získala olomoucká zoo od obchodníka se zvířaty. "Mravenečníci původem z Guyany přicestovali 29. ledna 2004 a v té době nebyli podle našich předpokladů ani rok staří," řekla mluvčí olomoucké zoologické zahrady Hana Labská. Chovatelka Hana Dostálová si je tehdy pojmenovala, většího samce jako Sylvina a menšího jako Mirka. "Zvířata nebyla agresivní, ošetřovatelka k nim mohla vejít i je vzít do náruče. Mravenečníci se dokonce nechali i sprchovat," dodala Labská.
Mirek v roce 2008 odcestoval jako chovný samec do zoo v Dortmundu, kde má již několik potomků. "Za něj jsme dostali tehdy jedenáctiměsíční samičku jménem Pia ze zoo ve Stuttgartu. Na to, zda bude spojení Sylvina s Piou úspěšné, si naši chovatelé museli počkat skoro tři roky. V neděli 11. září se Pie narodilo první mládě," prozradila mluvčí zoo.

Mládě přišlo na svět ve venkovním výběhu, přímo před zraky návštěvníků. Po porodu se matka s mládětem odebrala do ubikace, kde byla pro jistotu oddělena od samce, který byl porodu přítomen. "Druhý den po porodu se mládě poprvé vážilo a jeho hmotnost činila 1740 gramů. Na váze začalo k velké úlevě chovatelů přibývat až minulý pátek. Po týdnu života se hmotnost malé samičky zvýšila zatím na 1800 gramů," konstatovala Hana Labská s tím, že je to první mravenečník velký narozený v České republice. Za posledních dvanáct měsíců se přitom v zoo celého světa narodilo pouze dvacet jedinců.
Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi vzácné mládě, s jehož odchovem zatím nemají na Svatém Kopečku zkušenosti, jihoamerický pavilon byl pro návštěvníky dočasně uzavřen. "Chceme, aby měla matka s mládětem klid, a předešli jsme proto jakýmkoli komplikacím způsobeným vyrušením zvířat," vysvětlila mluvčí zoo.

Mravenečník velký, starším názvem mravenečník tříprstý, patří do řádu chudozubých, čeledi mravenečníkovitých. Jeho přirozeným teritoriem výskytu jsou oblasti latinské Ameriky od jižního Belize až po severní Argentinu.
Mravenečníci velcí jsou největší z žijících chudozubých, dosahují váhy 18 až 40 kilogramů. Ocas slouží mravenečníkovi jako přikrývka, stočí se do klubíčka a ocasem se celý přikryje. Tropické lijáky ani chladné noci v horách mu díky tomu nevadí. Na předních končetinách má tři drápy, našlapuje na klouby, aby zabránil jejich obrušování. Nejraději chytá malé zemní mravence, velké kousavé druhy a termity pomíjí. Mraveniště nikdy nezničí úplně, aby si zajistil potravu i napříště. Denně spotřebuje až 30 tisíc mravenců, proto nachodí denně mnoho kilometrů. Žije samotářsky, je to denní tvor, jen v místech hustěji osídlených lidmi spíše ponocuje. Nejlépe se mu daří v pampách a v pralesích, kde na jednom kilometru čtverečním žijí až dva mravenečníci.
V zajetí se živí se směsí mléka, vajíček, minerálních látek a vitamínů, krupičné kaše a banánů. K obědu mívá hustší směs tvořenou rozmixovaným drůbežím nebo hovězím masem, ovesnými vločkami, banány nebo jablky a vitamíny. Přidává se také trochu rašeliny. Jako pochoutku dostává i myšátka a novorozené potkany.
Je výborným plavcem a rád se koupe. Umí šplhat, ale stromové mravence přenechává jiným druhům mravenečníků. Rozmnožuje se bez ohledu na roční období, mládě se vozí matce na zádech. Matka je kojí čtyři až šest týdnů.
Mravenečníci velcí dospívají ve věku dvou až čtyř let. Při dobré péči vydrží v zoo žít i 25 let.