Další poznatky o středověké minulosti Uničova přinesl archeologický výzkum v okolí bývalého klášterního kostela Povýšení svatého Kříže. Vykopávky, které probíhaly v souvislosti s rekonstrukcí Olomoucké ulice, byly teprve třetím průzkumem takového rozsahu. Ten předchozí, který probíhal loni na Masarykově náměstí, odhalil nejen pozůstatky středověkého pranýře, ale také řadu stop po středověkých trhovcích nebo řemeslnících.

Archeologové také zjistili, že současný střed města patrně nebyl osídlen před založením Uničova v roce 1213. Oblast, kterou byla zkoumána letos, se nachází nedaleko míst prvního odborného archeologického průzkumu z roku 1974. Ten probíhal v rámci kostela a jeho výsledkem byl tehdy nález dvou zemnic - zahloubených suterénů středověkých domů - ze 13. století. Podle slov Pavla Šlézara z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu se letos podařilo objevit další dvě zemnice z druhé poloviny 13. století, kromě toho se našly zbytky původní komunikace tvořené kameny, štěrkem a kolmo kladenými dřevěnými deskami. Potvrdil se také předpoklad, že u klášterního kostela býval hřbitov - vykopány byly totiž čtyři torza hrobů. Dále se podařilo například zdokumentovat průřez kamenné městské hradby ze 14. století. Na ploše zhruba 30 metrů čtverečných ležících vedle linie ulice našli archeologové zbytky tří vyhořelých staveb z přelomu 13. a 14. století a vrstvu keramiky z doby založení města. Během vykopávek prozkoumali také pět metrů hlubokou studnu, zjistili však, že ta pochází až z novověku.
K pozoruhodným drobným nálezům celého letošního průzkumu patří kromě přezek, mincí či úlomků keramiky z doby krátce po vzniku města také slitek olova z tavícího tyglíku z téže doby. "Potvrzuje to, že Uničov byl založen jako hornické město, kde se rovněž vytěžené kovy zpracovávaly. Část olova se vyvážela i do Uher," vysvětlil Pavel Šlézar. Těžební právo podle jeho slov udělilo městu privilegium markraběte Přemysla z roku 1234, tato listina je nejstarším zachovaným dokumentem svého druhu v českých zemích. S hornictvím souvisel také stavební vývoj města. Nejdříve se domy stavěly podél tří komunikací směřujících k dalším významným výrobním a obchodním centrům - Jeseníku, Litovli a Olomouci. Přesto archeology překvapilo, kam až osídlení sahalo. "Základy objektu z první poloviny 13. století jsme zachytili i před hradbami. To svědčí o tom, že půdorys města nebyl zcela ustálený," podotkl archeolog.
Mimořádný význam vykopávek vyplývá z toho, že Uničov je společně s Bruntálem nejstarším takzvaným institucionálním městem, čili městem moderního typu na území celé České republiky. Jejich vznik v roce 1213 je doložen o deset let pozdější listinou Přemysla Otakara I. "Vznik středověkých měst souvisel s rozvojem hornictví, které do našich zemí přicházelo ze Západu, zejména z Německa. Dolování drahých kovů stálo i u založení Uničova a Bruntálu," říká Šlézar.
Původně gotický kostel Povýšení sv. Kříže, v jehož okolí se průzkum konal, vznikl v polovině 14. století a patřil ke klášteru minoritů. V pozdějších staletích byl poškozen požáry a přestavěn do barokní podoby. V roce 1815 byl klášter zrušen, kostel přestal sloužit církevním účelům v 60. letech dvacátého století. Nyní je v něm koncertní síň.